Jaký je aktuální stav kolem hřebčína v Napajedlech?

Dokončuje se celonárodní petice za záchranu Hřebčína Napajedla a chovu koní v něm. Všichni, kteří hřebčín podporují, mohou zaslat petiční archy nejpozději do pátku 8. března. Veřejné slyšení petice se bude konat v Praze 12. března od 16 hodin v Poslanecké sněmovně. Na ministerstvu kultury probíhá řízení o prohlášení hřebčína za kulturní památku. Už na podzim loňského roku zastupitelé města Napajedla zamítli návrh na pořízení změny územního plánu na pastvinách centrálního hřebčína. Jsem moc rád, že nepřipustili, aby se na pastvinách hřebčína stavělo.

Jak se stane, že právník z Brna chce zachránit hřebčín v Napajedlech? Co vás k tomu vlastně vedlo?

Já opravdu sám ani pořádně nevím, jak se to stalo. Někdy se člověku věci v životě prostě stanou, přijdou vám do cesty a nezbývá, než je vzít. Ono se asi všechno na světě děje z nějakého důvodu, i když ho momentálně třeba vůbec neznáme.

Myslíte si, že se do Napajedel může vrátit chov koní?

Věřím tomu, ale to je už jiná debata než petice, územní plán a řízení o prohlášení hřebčína za kulturní památku.

Petici podepsalo přes 40 tisíc lidí, například legendární Josef Váňa, osminásobný vítěz Velké pardubické, František Vítek, dvojnásobný vítěz Velké pardubické a dostihový trenér, Pavel Liebich, trojnásobný vítěz Velké pardubické, nebo současný jezdec a trojnásobný vítěz slavného závodu Josef Bartoš. Kromě mnoha známých žokejů petici podpořila i Česká jezdecká federace, Jockey club nebo Komora veterinárních lékařů České republiky. Překvapil vás celorepublikový zájem?

Vlastně nepřekvapil, dalo se to podle mého názoru čekat. Lidé projevili obrovské nadšení a zájem, aby se hřebčín zachránil, a to je velmi důležité. Hřebčín je opravdu národní klenot, mnozí lidé si to uvědomují a měli by si toho být vědomi úplně všichni. Může se zdát, že je to jen úzké téma, ale opak je pravdou.

Setkal jste se s během svých iniciací s majiteli hřebčína? Jednali jste spolu?

Zatím nesetkal. Třeba někdy ano, rozhodně se tomu nevyhýbám. Možná k tomu zatím nebyl úplně důvod nebo příležitost. Ale to se samozřejmě může změnit.

Jaká bude podle vás budoucnost hřebčína, které varianty jsou ve hře?

Je spousta možností, jak věc vyřešit. Je třeba respektovat vlastnické právo majitelů na straně jedné, ale taky se dívat na veřejný zájem, na hodnotu hřebčína pro národní chov a celkově pro společnost, město Napajedla a region na straně druhé. Nemluvím o kulturně-památkové hodnotě. Aby se mohlo nalézt řešení, je třeba především otevřít debatu, která se musí odehrát za přítomnosti majitelů. Protože bez nich se to řešení nalézt nedá. Tak to je. Nejsem naivní, abych si myslel, že když chtěli hřebčín napřed zastavět bytovými domy a deklarovali, že už koně chovat nechtějí, tak teď honem přehodí výhybku a budou hledat řešení pro chov koní. Nicméně věřím, že jsou to velkorysí lidé a že to nakonec mohou být oni, kdo se zaslouží o to, aby hřebčín žil koňmi. I když nyní spíš převládá názor, že hřebčínu vlastně ubližují. Jsem přesvědčen, že řešení existuje. Věřím, že se najde a bude takové, aby na konci zvítězil hřebčín a chov koní v něm.

Hřebčín v Napajedlech vznikl v roce 1886 zásluhou Aristida Baltazziho. Dlouhá léta byl nejúspěšnějším chovatelem anglických plnokrevníků v České republice. V roce 1992 byl státní podnik privatizován, vznikla akciová společnost Hřebčín Napajedla. Hřebčín kupuje v roce 2005 Antonín Sieklík. Po osmnácti letech, byl na jaře 2023 chov anglických plnokrevníků ukončen.