„Proto většinu preventivních opatření od začátku nastavujeme s předstihem, často ještě před přijetím vládních nařízení, přestože jejich zavádění je provozně i personálně velmi náročné,“ uvedla ředitelka Nováková.

Co to konkrétně znamená?

Máme ustanovený krizový štáb jak na centrální úrovni (společnost se ve 13 zařízeních stará o více než 1200 klientů pozn. red.), ten zodpovídá za aktualizaci krizového plánu v souladu s různými nařízeními i doporučeními, tak i na úrovni jednotlivých center, která zavádí všechna potřebná opatření do provozu. Byli jsme mezi prvními, kteří vyhlásili zákaz návštěv (2. března), stejně jako zrušení veřejných akcí.

V současné době provádíme preventivní celoplošné dezinfekce ve všech našich centrech a navázali jsme spolupráci s akreditovanou laboratoří. Nyní jsme tak schopni přímo ve všech centrech provádět stěrové odběry a zajistit rychlejší dostupnost výsledku.

Jak sledujete zdravotní stav klientů?

Zaměřujeme se i na jakékoliv příznaky respiračních a průjmových onemocnění. Vzhledem k cílové skupině, kdy klient není vždy schopen nám popsat a vyjádřit své potíže, sledujeme i změny nálad. Teplotu pak klientům měříme dvakrát denně.

Co zaměstnanci?

Těm měříme teplotu před nástupem do služby a na konci pracovní doby. Minimalizujeme kontakt mezi personálem a dle možností máme oddělené provozy. Zavedli jsme režimová opatření při střídání směn a zrušili také společné stravování. Preventivních opatření je opravdu celá řada.

Co děláte pro to, aby pacienti trpící Alzheimerovou chorobou či jinými typy demencí zvládli současnou situaci? Neberte to, prosím, jako neomalenou otázku, ale uvědomují si vzhledem ke svému hendikepu, co se vlastně ve světě nyní děje?

Klienti se střední či lehčí fází demence vnímají zejména zákaz návštěv. Vysvětlujeme jim, že hlavním cílem je chránit nás všechny. Snažíme se jim ze všech sil být oporou a jistotou. Jde o velmi křehké a zranitelné osoby. Žijí ve svém světě, trpí ztrátou krátkodobé paměti, mají narušenou orientaci, úsudek, schopnost rozhodování a neumí vyhodnotit situaci. Trvale potřebují, abychom jim zajistili hlavně jistotu, lásku a trpělivost.

Velice důležitá je verbální i neverbální komunikace, správně zvolený tón hlasu, schopnost naslouchat a být vnímavý na veškeré projevy klientů. S klienty pracujeme individuálně. Snažíme se i za této nestandardní situace vytvořit co nejpřirozenější prostředí. V rámci každodenních činností trénujeme kognitivní funkce, procvičujeme paměť, provádíme stimulaci smyslů, které jsou u osob s Alzheimerovou chorobou velmi vnímavé. Součástí péče je klást důraz i na spirituální potřeby. Na některých centrech řešíme propojení s duchovním on-line formou přes Skype či sledováním on-line bohoslužeb. Můžeme s klidným svědomím říci, že u nás se nikdo necítí osamocený.

Jak komunikují klienti s rodinami v době různých omezení?

Máme připravené dvě varianty. Buď může rodina s blízkým komunikovat přes jeho vlastní mobil, kdy mu personál pomáhá zprostředkovat volání, nebo přes služební telefon, kdy si s rodinou domlouváme určitý čas vhodný pro volání a opět vše potřebné zajistíme. Na většině centrech nabízíme i možnost komunikace prostřednictvím Skype. Máme k dispozici notebooky či tablety, kdy v tomto případě aktivizační pracovníci pomáhají klientům v navázání spojení. Musím říct, že se často jedná o velmi emotivní chvíle, kdy klient může být s rodinou spojen i vizuálně a jde o nezapomenutelné okamžiky pro obě strany. Právě v těchto situacích si vždy uvědomím, jak silné vazby mezi klientem a rodinou jsou a jak důležitý tento kontakt je.

Klienti v lehčí fázi demence ještě zvládají jednoduché způsoby obsluhy mobilu sami nebo potřebují jen menší dopomoc od personálu. Pro osoby v těžší fázi demence je obtížné pochopit v rámci videohovoru, že své blízké vidí, ale fyzicky s nimi nejsou. Zde se nám osvědčila spíše komunikace formou fotografií, zasílaných od rodin a krátkých dopisů či vzkazů. Ty můžeme následně využít i pro individuální reminiscenci. (Speciální metoda práce se seniory, která je založená na důležitosti vzpomínání, pozn. red.)

Jak předáváte informace rodinám o jejich blízkých, o které pečujete?

Snažíme se všem požadavkům rodin i klientů vyhovět. Jsme v kontaktu prostřednictvím telefonu, mailu, sdílíme příspěvky na facebookových stránkách.

S klienty pak připravujeme odpovědi, fotíme či natáčíme videa. I to je pro nás něčím novým a pro všechny obohacujícím prožitkem.

Jak motivujete personál, aby se pozitivně choval ve chvílích, kdy bez návštěv plní roli nejbližší rodiny?

Vnímáme, že na naše zaměstnance jsou díky četným hygienickým a provozním opatřením kladeny v tyto dny nemalé nároky. Navíc si velmi dobře uvědomují, že právě na jejich profesionalitě a odborných znalostech může záviset to, jak ve všech vyjmenovaných antikoronavirových opatřeních uspějeme. Uvolnili jsme proto, počínaje březnem, dodatečné finanční prostředky do mimořádných odměn pro všechny, kteří se zásadní měrou podílejí na zvládnutí našich provozů.

Další extra příplatky vyplácíme nově těm, kteří zajišťují péči v takzvaných Covid zónách zřízených v souladu s nařízením vlády na 10 % kapacity center. Pro naše zaměstnance spouštíme i služby psychologa, který jim v případě potřeby dokáže poskytnout intervenci.

Z úsměvů Alzheimercentra podle Heleny Novákové

Ve zlínském Alzheimercentru se již tradičně v únoru koná ples pro klienty a zaměstnance. Jedná se vždy o velkou událost, která je náročná zejména pro personál, který se snaží každý rok připravit akci co nejlépe a mít vyladěno až do detailů. Pečou se dobroty, připravují chlebíčky, chystá se výzdoba, tombola, dekorace na stoly.

Důležitou součástí je příprava garderóby klientů ve spolupráci s rodinou a vrcholem před samotnou akcí je takzvaný salón krásy, kdy se klientky dopoledne krásně načešou, provede se kosmetika, ženám make up, nalakují se nehty …. no prostě jsou to krásné, upravené dámy. Každá je šťastná, když se podívá do zrcadla. A samotný ples je něčím úžasným jak pro klienty, tak pro všechny zúčastněné.

KDYŽ JE ZBYTEČNÉ NĚCO VYVRACET

Vloni byla pro mě nezapomenutelná situace, kdy druhý den po plesu sociální pracovnice zpracovala nádherné fotografie z akce a dala je na společnou nástěnku.

Klienti k nástěnce postupně přicházeli, procházeli si fotky a já jsem náhodně zaznamenala komunikaci dvou klientek, které ukazovaly na fotky, na nichž byli právě ony. Je třeba podotknout, že obě klientky mají problém s krátkodobou pamětí, tudíž, co bylo včera si již nepamatují.

Jedna dáma, paní Olinka, ukazovala na fotografii sebe a povídala té druhé: „ Já tedy nevím, ale tu paní odněkud znám. Má fakt krásné šaty a je to kočka.“ Druhá souhlasně přikyvovala.

Já jsem se k paní Olince naklonila a povídám: „Paní Olinko, Vám to včera ale vážně moc slušelo! Ten ples se povedl, že?“

Ona se otočila směrem ke mně a zcela přesvědčivě mi povídá: „Včera?..No to určitě, to bych o tom musela asi vědět A takové vlasy já přece nemám a vždycky jsem je chtěla mít takto načesané“.

V duchu jsem se usmála. Bylo zbytečné jí přesvědčovat a něco vyvracet … A nebylo to ani podstatné. Hlavně, že vlastní ples si moc užila a ten prožitý okamžik jí udělal radost.

„Nyní je důležitá nikoli jen momentální, krátkodobá motivace, ale především dlouhodobá angažovanost zaměstnanců, sehranost týmů, kdy se mohou spolehnout jeden na druhého, vzájemně se respektují, vychází si vstříc. Jsme rádi, že se ukazuje, že takto naše týmy nyní fungují.“