„V době krize stoupá spotřeba alkoholu. Čísla z proslulé krize ve třicátých letech minulého století hovořila jasně: Lidé měli bídu, ale fotbalové stadiony a hospody byly pořád plné,“ říká s klidem provozovatel sítě vinoték Roman Karbula.

Podle něj se ovšem dá u některých druhů zákazníků předpokládat v budoucnu tendence k jakostním vínům na úkor výběrů či jiných přívlastkových vín. Ve vinařství se ale podle Karbuly nedá dopředu plánovat změna sortimentu. Snižovat ceny se také nemusí vyplatit. Později pak bývá návrat na původní ceny velmi obtížný.

Menší nároky na kvalitu v blízké budoucnosti připouštějí také velcí výrobci. „Zatím je příliš brzy. V lednu byl menší propad, ale na druhé straně tomu předcházel abnormálně úspěšný prosinec. Jestli skutečně krize do vinařství přijde, projeví se to nejdříve za dva až tři měsíce,“ soudí obchodník Blatelu Blatnice Josef Sedlář. Podle něj ale přesto ve firmě přišla už řeč na možnou změnu sortimentu, zatím ale vedení čeká, jak se situace vyvine.

Možný úbytek poptávky po kvalitních vínech by zasáhl spíše než velkoproducenty rodinná vinařství. Ta se v posledních letech čím dál častěji vydávají kvůli levné zahraniční konkurenci cestou výroby menšího množství, zato vyšší kvality. Zatím si ale za svou strategií stojí. Možná i proto, že v posledních měsících na prestižních kláních sklízejí úspěchy.

„Krize se nebojím. Půjdu pořád po maximální kvalitě. Ta je zárukou úspěchu,“ svěřil se vinař Otto Ilčík z Dubňan.

S krizí si zatím hlavu nelámou ani ve Vinohradnické společnosti Polešovice, která dodává hrozny velkoproducentům vína. „V uplynulém roce byly všechny hrozny vykoupené a zaplacené, což je pro nás rozhodující,“ poznamenal jednatel společnosti Josef Menšík. „Pokud by se u nás krize projevila, tak to nebude dříve než na podzim. Lidi tedy dál zaměstnáváme a žádná opatření nechystáme,“ dodal Menšík.

Vedoucí polešovické Šlechtitelské stanice vinařské Zdeněk Habrovanský však již krizi pociťuje. „Množitelský materiál nejde na odbyt. Omezila se výsadba vinic, a tím pádem i poklesla poptávka po sazenicích. Například v roce 2004 jsme prodali půl milionu révových oček. Když jich dnes prodáme třicet čtyřicet tisíc, tak to bude moc. U podnožových řízků byl před pěti lety odbyt šedesát tisíc a dnes jsou to jen čtyři tisíce,“ vypočítal Habrovanský.

Někteří vinaři už začali svá vína zlevňovat. Bojí se kombinace přicházející krize a velké loňské úrody. Pokles cen a vyšší konkurenci na trhu zaznamenal i Svaz vinařů České republiky. Podle jeho tajemníka Martina Půčka za to může kromě jiného dovoz velmi levných produktů ze zahraničí, v poslední době především z Itálie.

„Problém je v tom, že jde o nekvalitní vína. Najdou se i vcelku pitelná, ale rozhodně to nejsou špičky. To od vína třeba za šedesát korun ani nelze čekat,“ podotkl Půček.

Zakopaný pes je podle něj v dotacích. Zatímco evropské státy mají možnost získat daleko víc peněz, a tím stáhnout cenu dolů, náš vinař na ni nedosáhne a důsledky musí řešit na úkor zisku.

(šmý, vab)