„Teplotní podmínky jsou nyní takové, že by to mohlo fungovat a réva by se mohla ujmout,“ říká jeden z nich, Pavel Rejman ze Vsetína. K pěstování révy ho inspiroval soused bydlící nedaleko jeho domu. „Také na Bystřičce už jsem víno viděl, takže to až tak výjimečné není,“ podotkl vsetíňák, který si letos na zahradě zasadil odrůdy Irsai a Sevar.

„Je to velký experiment a jeho výsledek bude bohužel známý až za tři roky,“ poznamenal Rejman.

Kdo chce na Valašsku pěstovat víno, měl by si vybírat zejména odolnější a méně náročné odrůdy tvrdí jiná vsetínská vinařka, která se pěstování révy věnuje už deset let. Specializuje se hlavně na takzvaná stolní vína, která se více než k výrobě opojného moku hodí přímo k jídlu.

V jejím skleníku najdete odrůdy jako Arkadia, Vitra, Prim nebo Vostorg. „Do valašských podmínek bych doporučila zejména odrůdy Vostorg nebo Krystal,“ uvádí pěstitelka. Obě se vyznačují velkou odolností na mráz. Vydrží až mínus dvacet pět stupňů. Dozrávají přibližně v polovině srpna.

Při pěstování je podle třeba dát si pozor zejména na vosy a jiný hmyz. „Dokáží zlikvidovat celou úrodu,“ varuje vinařka s tím, že nejlepší obranou je jemná síťka, která jim neumožní dostat se k révě.

O pěstování vinné révy uvažoval nějakou dobu také Jiří Martiš ze Vsetína. Nakonec dal ale přednost jiné plodině, která také není na Valašsku zcela typická. Rozhodl se zasadit si na zahradě broskvoně. „V současné době mám na zahradě už dvanáct různých odrůd,“ spočítal Martiš.

Zahradu má položenou ve výšce asi čtyři sta padesáti metrů nad mořem, kde nejsou plodiny tolik ohrožovány případným mrazem. „Základem pro pěstování pro Valašsko netypických plodin je ale výměna půdy,“ říká Martiš. Sám každý rok nechá na svou zahradu přivézt jeden až dva nákladní vozy kvalitnější zeminy. „Na Valašsku musíme sami pomoci tomu, aby nějaká úroda byla,“ uzavřel pěstitel.