Pravděpodobně jde o pozůstatky cisterciáckého kláštera z 13. století

Na místě nyní pracují olomoučtí archeologové. Podle jejich slov jde zejména v případě zdiva o unikátní nález v této lokalitě.

„Výzkum začal díky plánované výstavbě kanalizace. Geofyzický průzkum vytipoval pět sond. Ve třetí z nich jsme zachytili základy stavby, pravděpodobně cisterciáckého kláštera z třináctého století. Je to každopádně vzácný objev, alespoň na tomto místě. Zde je nálezů minimum,“ přiblížil archeolog Michal Cheben. Ten má bohaté zkušenosti i z jiných průzkumů, zejména pohřebišť nebo třeba s nálezy základů slovanského opevnění na Bratislavském hradě.

Existence kláštera byla dosud potvrzená jen v písemných pramenech a z fragmentů stavebních prvků. „Věděli jsme, že byl založen a že tu stál, ale nikdo neví, kde přesně. Takže dosud je to naše domněnka, že jde o základy kláštera. A případně i hmatatelný důkaz jeho existence,“ dodal.
Jeho slova potvrzuje i kastelánka zámku Jana Pluhařová. „Dosud se odborníci opírali pouze o nalezené fragmenty stavebních prvků a zejména písemné prameny, podle nichž je založení datováno k roku 1261. Nálezy z minulých dnů tak potvrzují jejich věrohodnost a skutečnou existenci kláštera,“ souhlasila kastelánka.

Vizovice zatím byly na objevy chudé, nyní přibývají další předměty, zejména různá keramika. „V době mého působení se tady našly pouze drobnosti, hlavně knoflíky. Pak máme také fragmenty stavebních prvků kláštera. Nyní odkryli archeologové zbytky nejspíš barokního chodníku či kanálu a také nějaké střepy, pravděpodobně kameninových nádob z 15. století,“ vyjmenovala. Podle ní je to tím, že se zde nikdy nedělal systematický archeologický průzkum, a doklady starší stavební činnosti tak byly spíše ve formě zbožného přání.

Co nálezy způsobí, nebyla schopna zatím říci. „Kanalizaci je nutné udělat, takže nejspíš dojde k úpravě projektu. Zatím nejsem schopná říct, jak se bude situace vyvíjet dál. Záleží, jak se k situaci postaví památkáři,“ naznačila.

Podle dalšího zainteresovaného člověka, zámeckého zahradníka a domovníka Viléma Kolaříka by zdivo mohlo být i součástí opevnění.

„Mateřský cisterciácký klášter na Velehradě měl své hradby, takže pravděpodobně i zdejší klášter měl opevnění. Je to ale spekulativní. Mohli jsme zachytit zeď hradby, ale i třeba silnější zeď klášterní budovy nebo základy kostelíka,“ vysvětlil.

Otázku, zda nemůže být zdivo ještě starší, pak zcela vyvrátil. „Starší stavba to být nemůže, pod zdivem je totiž rostlá zemina. A také nalezené nejstarší střepy jsou z třináctého nebo čtrnáctého století,“ řekl. A dokládají to i písemné záznamy.

V jedné z jam se v úterý našel také bronzový předmět. „Zatím nikdo neví, co to je a ani jak se tam ocitl. Možná jej budou archeologové schopni určit, až jej vyčistí,“ prozradil závěrem.