Dodává, že postel s rodičkou v minulosti většinou stávala v koutě jediné obytné místnosti chalupy. Díky plachtě měla žena klid a potřebné soukromí. Vyšití raci měli dítě a jeho matku prý ochránit před uřknutím nepřejících lidí.

Ludmile Kalivodové je přes osmdesát let. Přestože nepochází z Vizovic, pečení vizovického pečiva se věnuje už více než půl století.

„Do Vizovic jsem se přivdala a péct jsem se naučila od matky svého muže. Zpočátku jsem jí jen pomáhala a nakonec od ní vše docela slušně odkoukala," usmívá se žena, která od Zlínského kraje získala čestné ocenění mistr tradiční a rukodělné výroby.

Vysvětlila, že při výrobě pečiva se používá pět základních technik krájení, stříhání, mašličkování, vpichování a obtiskování. Ve všech těchto dovednostech se Ludmila Kalivodová postupně natolik zdokonalila, že její umění obdivovali lidé i za hranicemi.

„Za socialismu jsem své výrobky vystavovala dokonce na jednom veletrhu lidových řemesel v Kyjevě," vypráví Ludmila Kalivodová.

Staré řemeslo má ve Vizovicích 15letou tradici. Pečivo vyráběly místní ženy ze zbytků nekvalitní mouky. Byla škoda ji vyhodit, ale na pečení chleba se také nehodila. Místo toho z ní pod šikovnýma rukama vizovických pekařek vznikaly labutě, ježci, sluníčka, holubičky, rybičky a mnohé další symboly. Každý z nich měl svůj příběh.

Pečivo se vozilo na poutě a jarmarky do blízkého i vzdálenějšího okolí. Lidé si ho velmi záhy oblíbili a stalo se z něj žádané zboží. Možná někteří skutečně věřili, že je pečivo ochrání od všeho zlého. Chudí lidé ale často kupovali vizovické pečivo svým dětem místo hraček, když jim na dřevěné hračky nezbývaly peníze. Později se vizovické pečivo začalo využívat jako ozdoby na vánoční stromeček.

„Náročná není jen sama technika výroby pečiva. Příprava těsta dá jednomu také pořádně zabrat," líčí usměvavá stařenka. Těsto se vyrábí z hladké mouky a vody. Musí se několikrát zpracovávat, aby bylo dokonale hlaďounké a bez žmolků. Před samotnou výrobou se musí nechat šest hodin odležet.

„Výrobky se pečou v troubě za mírného žáru, aby nepopraskaly. Jakmile zežloutnou, může se přidávat teplota. Hotové pečivo vydrží i deset let," říká zkušená pekařka.

Své umění naučila i obě své dcery. „Až jednou zemřu, budou v mém odkazu pokračovat," dodává Ludmila Kalivodová.