Moji milí, nikdy se nenechte unavit konáním dobra. Tímto výrokem, jehož autorem byl italský kněz a světec Giovanni Melchiorre Bosco žijící v 19. století, přivítal první listopadový pátek v Mramorovém sále vsetínského zámku příchozí moderátor slavnostního večera Josef Scharf.

„Na tuto větu jsem si vzpomenul, když jsem viděl pozvánku na dnešní večer. Tady se bude konat dobro a organizace, která pro nás toto dobro přichystala a provádí se také nenechala unavit – pošesté, poosmé, podesáté ani potřinácté,“ zahájil už 14. ročník Dobročinné aukce Domov Josef Scharf.

Do nejlepšího výsledku

U mikrofonu jej poté vystřídal ředitel pořádající Diakonie Vsetín Dan Žárský a přišel rovnou s jasným ultimátem: „Dnes jsme si vytyčili, že dosáhneme dosud nejlepšího výsledku. A do té doby, než ho dosáhneme, neukončíme aukci,“ zažertoval Dan Žárský.

Konkrétní cíl měl také herec Vladimír Polívka, který už podruhé přijal roli licitátora benefiční dražby.

„Doufám, že hereckému kolegovi Tomáši Měcháčkovi oznámím překonání rekordu z loňského roku, kdy na mém místě stál on,“ přisadil si syn herce Bolka Polívky a herečky Chantal Poullain.

V sále vsetínského zámku se v pátek večer dražilo přes čtyřicet položek. Mezi nimi díla známých umělců, například svícen z ručně broušeného modrého skla od Ronyho Plesla, ale také rukodělné výrobky školáků z dětského klubu či obyvatel domova pro seniory, modrotiskové vánoční baňky, knihy, šperky, obrazy, keramika, sušené bylinky v ručně vyrobených papírových pouzdrech a mnohé další.

Desítky dražitelů a tuhé souboje

Dražitelů přišly desítky a o většinu předmětů vedli tuhé a napínavé souboje. Střídavě zvedali dražební čísla a trumfovali se, kdo nabídne více.

„Když se nám něco zalíbí, jdeme do toho. Letos to byly obrazy. Hlavní ale je, že naše peníze pomohou dobré věci,“ shodli se Irena a Jindřich Karáskovi z Vizovic, kteří na dobročinné aukce jezdí léta.

Obdobně to vnímá sklářská výtvarnice Jitka Vahalíková. Do dražby darovala autorské číše a džbánek z pískovaného skla. „Dávám pravidelně a pokaždé mě mile překvapí, kolik jsou lidé ochotni za mé věci nabídnout. Je důležité pomáhat, kdekoliv je potřeba. A díky takovým akcím to má vždy smysl,“ je přesvědčena.

Licitátor Vladimír Polívka svým nadšením, vtipem i šarmem vyburcoval dražitele natolik, že odklepnuté částky mnohonásobně převyšovaly ty vyvolávací. Například cena keramického hrnce s domácím sádlem a škvarky se vyšplhala z devíti stovek až na šest tisíc korun, za pytlík sušených švestek v misce z trnkového dřeva vítěz zaplatil dokonce dvacet tisíc.

Rekordní položkou se letos stala kolorovaná kresba od zesnulého valašského barda Františka Segrada – nového majitele přišla na třiadvacet tisíc. Největší dražitel si v pátek odnášel několik předmětů v celkové hodnotě 54 200 korun.

Nakládané okurky za 6 tisíc

S prázdnou neodešel ani licitátor Vladimír Polívka. Dvě sklenice s nakládanými okurkami od seniorů z Denního stacionáře Zahrada vydražil za šest tisíc.

„Padl na to můj honorář. Nechal jsem ho tady, jak jsem slíbil,“ prozradil herec, jenž si ze svého pohledu náročný večer užil.

„Sešli se lidé odhodlaní dát i v těžkých chvílích, čeho už teď je málo – peníze. Kolektivního pocitu dobra bylo na rozdávání,“ vylíčil Vladimír Polívka.

A konečný výsledek? Dobročinná aukce Domov vynesla 311 400 korun, o sto tisíc více než loni.

„Výtěžek, tak jako minulý rok, je určený na rozšíření Denního stacionáře Zahrada, který navštěvují senioři s poruchami paměti a Alzheimerovou chorobou,“ prozradila Jana Najtová z Diakonie Vsetín.

Stacionář je součástí Domova pro seniory Jabloňová na vsetínském Horním městě. Jeho služeb využívají ročně až čtyři desítky seniorů. Denně jich sem dochází, respektive dováží je pečovatelé, až dvanáct a stávající prostory už podle slov Jany Najtové doslova praskají ve švech.

Díky rozšíření, jež je naplánované na příští rok, se dostupné prostory téměř zdvojnásobí. Přibude také venkovní terasa se zelení a bezbariérový přístup.