Cestoval jsem z dovolené Zlínským expresem z Prahy do Zlína. Jediný přímý spoj do našeho krajského města. České dráhy požadovaly na tento jedinečný spoj kvalitní soupravy odpovídající spojení mezi krajským městem a Prahou. Elektrické zásuvky, klimatizace a pojízdné občerstvení jsou tudíž v tomto vlaku standardem.
Klimatizace je dobrá věc, ale rozhodně ne při dvaceti stupních Celsia. Ve vlaku je totiž potom teplota ještě o dalších pár stupňů nižší.
Někdo to rád horké
Cestu jsem si chtěl zkrátit filmem s příhodným názvem Někdo to rád horké. Ani tady jsem ale neuspěl, jelikož elektrické zásuvky byly mimo provoz, a já tím pádem nemohl zprovoznit ani svůj počítač. Zase smůla. Na to, že zásuvky nefungují, jsem průvodčího upozornil. Než jsem stačil vystoupit, nic se ale nezměnilo.
Asi dvě hodiny jsem si připadal jako Nastěnka z Mrazíka, když ji odvezli do lesa, než i klimatizace kousek před Olomoucí konečně také vypověděla své služby. Hned druhý den jsem se u Českých drah ptal, zda o problému vědí a jestli už vady napravili. A dostalo se mi velmi úsměvné odpovědi.
„Vozy Zlínského expresu vlastní Železniční společnost Slovensko. Tudíž tyto vozy opravuje tato společnost," sdělila Kateřina Šubová, tisková mluvčí ne slovenských, ale Českých drah.
Lidově řečeno porucha se zapíše do knihy závad, vagon se odtáhne na Slovensko, kde závadu opraví, pošle se zpátky do Česka a vláček si pak opět může drandit po kolejích na trase Zlín Praha a zpět.
Tak si říkám, jestli jsem ty čtyři stovky za jízdenku neměl dát do kapsy řidiči, který by mě třeba vzal stopem. (kub)
