Voda na Zlínsku byla roky nejdražší v republice a má zlevnit poprvé od roku 2004. Zpráva, kterou včera zveřejnily Vodovody a kanalizace Zlín (VaK), je prý výsledkem několikaměsíčních jednání mezi VaK, Moravskou vodárenskou a městem Zlínem.

„Už dříve se nám podařilo zastavit rychlý růst ceny vody, a od příštího roku dokonce dojde k jejímu poklesu. Je to úspěch," konstatoval primátor Miroslav Adámek.

Obyvatelé na Zlínsku plánované snížení ceny vody vítají.

„Naše děti se rády čvachtají. Jsme rádi, že půjde cena vody o trochu dolů," reagovala Beata Macháčková z Otrokovic. Zahrádku ale přesto zalévá výhradně dešťovou vodou. Na tu je kohoutková voda stále hodně drahá.

Pokladna EET. Ilustrační foto.
Audit Deníku: EET v trafikách je nesmysl, zlobí se majitelka stánků

Proto i přibývá lidí, kteří se aktivně snaží přispět k rychlejšímu navrácení vodního hospodářství do rukou měst a obcí.

Téměř 1500 podpisů obyvatel Zlínska už čítá dopis, ve kterém se lidé dožadují aktivního konání vedení radnice při znovupřevzetí vodního hospodářství ve Zlínském kraji. Dopis je adresovaný zastupitelům krajského města.

"Požaduji, aby peníze získané od občanů za platby za vodné a stočné byly hromaděny výhradně v okresní vodárně VaK Zlín, a ta byla ve vlastnictví města a obcí. Nesouhlasím s tím, že mé peníze končily v cizině na účtech zahraničních firem, kde žádné vodárenské trubky nemám," píše se mimo jiné v dopise. Jeho sepsání podnítilo několik obyvatelek Zlína, v čele s Ivanou Bagarovou.

„Chceme dát najevo zastupitelům, že nás krmí nepravdami a manipulují s námi. Lidé chtějí, aby vodu vrátili obcím, ať ji máme napořád u sebe a ne v zahraničních rukou," říká pro Deník Ivana Bagarová.

Petiční stolky signatáři rozkládají povětšinou u obchodních center, tedy tam, kde se vyskytuje hodně lidí. Průběžně dopisy kopírují a nosí na podatelnu, kam první odešel 6. března. V sobotu 6. května by se měly objevit u Alberta ve Zlíně-Prštném.

Město prozatím na dopisy nereagovalo, na nápravě však už podle mluvčího zlínského magistrátu Zdeňka Dvořáka pracují.

„Víme o nich, dopisy nám chodí od občanů. Jsou určeny zastupitelům, je tak na každém, jak bude odpovídat," konstatoval mluvčí.

Na úřadě prý padl nápad, že vytvoří jednotnou odpověď. Mluvčí magistrátu pak zdůraznil, že lidé se podepsáním dopisu stali nechtěně obětí lobbistů. Požadují podle něj totiž, aby město přebralo část VaKu, což je ale prý protiprávní jednání.

V pořadí měst v České republice podle ceny vody přitom už Zlín klesl z nelichotivého 2. místa v roce 2011 do čtvrté desítky. Může za to tzv. „mrazení" cen vody, což znamená, že od roku 2012 se cena mění pouze o inflaci.

Přistání letadla Lockeheed Electra OK-CTB. na letišti v Otrokovicích.
Baťovo letadlo si přišly prohlédnout tisíce lidí.

Přesto, že už voda ve Zlínském kraji není zdaleka tak drahá jako v minulosti, stále by mohla být podle kritiků daleko levnější. „Cena vody je u nás až o třicet procent vyšší, než by mohla být," je přesvědčen lékař Lubomír Nečas, člen Aliance voda Zlín.

Seskupení sdružuje především zástupce obcí, tedy akcionářů VaKu, jichž se cena vody týká, a dlouhodobě proti jejímu růstu usilují.

„Mírné slevy na vodném a stočném jsou jen kosmetickou záležitostí," míní Nečas.

„Obávám se, že když budou občané platit méně, tak to nebude na úkor zisku, ale na úkor kvality oprav potrubí a infrastruktury," domnívá se. Město podle něj podává veřejnosti nepravdivé informace.

Mluvčí Moravské vodárenské Markéta Bártová však oponuje, že pokles ceny vodného a stočného se projeví poklesem zisku Moravské vodárenské.

„Obnova a rozvoj vodárenské infrastruktury jsou financovány primárně ze smluvního nájemného, které odvádíme do VaK Zlín," vysvětluje.

„Toto nájemné od počátku partnerství roste a mezi lety 2004 a 2016 na něm bylo odvedeno téměř 1,2 miliardy korun. Tato částka pokrývá drtivou část prostředků, které VaK Zlín do obnovy infrastruktury vložily," tvrdí.

Zlevněním ceny za kubík vody o jednu korunu přijde podle mluvčí Bártové společnost Moravská vodárenská o zisk osm milionů korun ročně. Soukromá společnost, která je správcem vodovodního potrubí na Zlínsku, slíbila navýšit o pět milionů roční nájemné, které platí VaKu.

„O tyto peníze se zvýší naše každoroční investice," ujistil Svatopluk Březík, předseda představenstva VaK Zlín.

Cena za vodu na Zlínsku je předmětem dlouholetých soudních tahanic. Malí akcionáři, zejména zástupci obcí a veřejnosti na Zlínsku, bojují od roku 2005 o navrácení hospodaření s vodou zpět do svých rukou.

Jsou přesvědčeni, že by pak voda byla mnohonásobně levnější - řadu let. Soud jim dal už několikrát za pravdu, ale VaK, který drží většinu akcií, se stále odvolával. Po verdiktu Vrchního soudu v Olomouci na podzim se už ale odvolat nemůže.

Malí akcionáři tedy dosáhli svého, ale Moravská vodárenská tvrdí, že převzít vodohospodářství „jen tak z fleku" nemohou, protože je stále v platnosti jistá provozní smlouva.

„Bez nás, kteří jsme se obrátili na soudy, by nebyly rozsudky, ani nynější úpravy smluv. Vedení vodárny Zlín a města Zlín nikdy žaloby na ukončení tunelu nepodali," zdůraznil ekonom Radek Novotný, autor projektu Pravda o vodě, o němž se tvrdí, že pomohl v řadě okresů ČR ubránit vodárny před zaváděním tzv. "provozních tunelů".

Czech drive v centru Zlína. Ilustrační foto
Czech drive málem zrušili, ale nakonec se výstava aut konala

„Takže co znamená to, že je levnější voda? Dle mého jde o přímý důkaz, že lidé na Zlínsku byli léta ve velkém okrádáni," dodává Novotný.

„Jsem rád, že jsme díky společnému úsilí dosáhli shody, která nejen zlevní vodu pro všechny ve Zlíně, ale také přinese více prostředků pro rozvoj vodárenské infrastruktury," prohlásil Martin Bernard, generální ředitel Moravské vodárenské.

O detailech dohody a také o dalších možnostech vývoje v oblasti vodárenství chce Zlín informovat ostatní akcionáře VaK z řad měst a obcí.

„Jsem přesvědčený, že město Zlín mělo již dávno převzít hospodaření s vodou do svých rukou, ale místo toho tvrdí, že to není možné, což není pravda," zopakoval aktivista Radek Novotný.

Připomenul, že soudy opakovaně rozhodly o neplatnosti usnesení valné hromady konané v roce 2004, kdy převzala moc nad vodou zahraniční Veolie (Moravská vodárenská).

Proto by už dávno mohlo město Zlín, jakožto největší akcionář VaKu, hospodařit s vodou bez spolupráce s Veolií (Moravskou vodárenskou). Podle jeho vyjádření by pak zisky zůstávaly přímo ve Zlínském kraji a ne u zahraniční společnosti.

„Soud sice rozhodl o neplatnosti tehdejší valné hromady, avšak vůbec neřešil platnost nebo neplatnost smlouvy o prodeji části podniku ani smlouvy provozní," domnívá se předseda představenstva VaKu Svatopluk Březík.

„O platnosti či neplatnosti smluv a případném vydání části podniku bude rozhodovat teprve další soud v horizontu několika příštích let," uvádí.

Kritici současného modelu (včetně obcí Fryšták, Želechovice, Otrokovice, Lukov) to však vnímají jinak – neplatnost valné hromady podle nich automaticky znamená také zneplatnění všech smluv.

Město společně s VaKem Zlín přitom vyzvaly Moravskou vodárenskou (která spadá pod Veolii) k dobrovolnému vrácení části podniku, ale neúspěšně.

„Moravská vodárenská vzkázala, že smlouvy jsou stále platné. Tyto smlouvy jsou nyní napadeny u okresního soudu ve Zlíně," tvrdí mluvčí města Zlína Zdeněk Dvořák.

O podmínkách tzv. provozního modelu se podle jeho slov intenzívně jedná a brzy budou zveřejněny výsledky.

„Máme celé právní oddělení i externí právní firmu, kteří situaci posuzují," sdělil primátor Zlína Miroslav Adámek.

„Jedna věc je legislativa a druhou věcí je ekonomické stanovisko, které si necháme zpracovat," doplnil s tím, že by rozhodně upřednostnil domluvu na zlepšení modelu, než soud.

„Vadí nám, že město a Vak platí za právníky milionové částky, které jdou z kapes daňových poplatníků, avšak zdá se, že místo, aby hájili jejich zájmy, tak jdou proti nim, tedy proti běžným občanům," naznačil lékař Lubomír Nečas, který se o problematiku dlouhodobě zajímá.

Veškeré aktivity ohledně navrácení vody zpět městům a obcím by podle něj mohly probíhat rychleji, Následně by zřejmě také bylo možné dožadovat se navrácení ušlých zisků.

Ilustrační foto.
Mistrovská kopaná

MARCELA KANIOVÁ