Projekt zhatila v roce 1997 ničivá povodeň, po níž byla stavba zakonzervována zeminou. Díky doslova viditelným krokům se nyní ale zdá, že by vodní elektrárna opravdu mohla vyrůst. Pokud nepřijde další komplikace.

„Podle informací pražského investora technici zaměřili stávající betonové konstrukce a zjistili, jestli jsou vyhovující pro zamýšlenou stavbu. Nyní opět zprostředkovaně probíhají projekční práce pro výběr dodavatele,“ potvrdil Jiří Přecechtěl, starosta Bělova, v jehož katastru se jez nachází.

Během patnácti let bylo investorů už několik, ale nikdo nezahájil žádné větší práce. Nyní starosta věří, že elektrárna opravdu vznikne.

Přiláká turisty, věří

„Pokud se pak podaří získat finanční prostředky i na stavbu plavební komory, bude uvedená část řeky Moravy spolu se stávajícími aktivitami jistě zajímavým turistickým cílem,“ věří Přecechtěl.

Stavba vodní elektrárny na jezu Bělov byla schválena po letech uvažování v roce 1993. V roce 1998 byla zastavena.

„Od konce listopadu 2011 začal nový investor pracovat v zakonzervované stavební jámě. Odčerpal vodu, odtěžil materiál, jímž byla stavba zakonzervována, a chce pokračovat,“ informovala mluvčí Povodí Moravy Veronika Slámová.

Na místě, kde je dnes neutěšená stavební jáma, by měla vzniknout jednopodlažní budova strojovny. „Okolí se také zkulturní. Investor provede nutné terénní úpravy a vybuduje příjezdovou komunikaci. Výraznější zásah do krajiny tato stavba ovšem nezpůsobí,“ uklidnila Slámová.

V to doufá také Jiří Durďák ze Sdružení obcí pro rozvoj Baťova kanálu a vodní cesty na řece Moravě. Elektrárna by podle něj nemusela mít na plavbu žádný přímý vliv.

„Jediným problémem může být vodní hladina. Část vody z nadjezí by totiž protékala i skrze elektrárnu a bylo by potřeba hladinu kontrolovat,“ vysvětlil Durďák. Všechna tato kritéria by měla být zavedena v manipulačním řádu.

Při velmi nízkém stavu vody se podle Durďáka elektrárna zastaví a přes jez poteče jen sanitární průtok.

„Z pohledu plavby je ale ve hře ještě plánovaná plavební komora. Ta při proplouvání z horní části řeky vypouští vodu z nadjezí,“ připomněl projektový manažer, který nyní s investory jedná, a bližší informace proto prozatím říci nechtěl.

„S novým majitelem toho máme k projednání mnohem víc, ale jednání v těchto věcech nebyla ještě zahájena, a proto se o nich nemohu prozatím zmínit,“ omluvil se Durďák.

Zapadne do krajiny

Podle starosty Bělova obnovená myšlenka může být svému okolí hlavně prospěšná.

„Krajina v uvedeném místě v posledních letech neskýtala zrovna zajímavý pohled. Po dokončení stavby jistě elektrárna architektonicky zapadne do celkového rázu jakožto součást toku řeky Moravy. Záporem stavby je bohužel jenom čas, který je již více než dvacet let proti tomuto cíli,“ dodal Přecechtěl.

A souhlasí například také Jana Rozehnalová z Otrokovic. „Jestli to nijak neublíží životnímu prostředí, tak proč ne? Určitě to bude vypadat lépe, než je to tam teď. A třeba by konečně spravili i tu šílenou silnici přes jez,“ zhodnotila.