Z celkového počtu 509 kandidátů je 381 mužů a 128 žen. Nejvíce kandidátů – téměř 50 procent dovršilo věk padesáti let. Ve věku 30 až 49 let kandiduje třiačtyřicet procent uchazečů, přes sedm procent má do třiceti let.

KANDIDUJÍ I SENIOŘI

Dvěma nejstarším uchazečům o křeslo krajského zastupitele je shodně dvaaosmdesát let.

František Odstrčilík je důchodce, Antonín Topolánek uvádí jako pracovní pozici technik.

Oba kandidují za stranu Moravané. Podle politoložky Evy Lebedové záleží, z jakých míst jsou takoví lidé nominovaní.

„Bývá to spíše symbolické doplnění kandidátky. Řada subjektů, které nemají takové šance na dobré výsledky, volební kandidátky skládá i z lidí, kteří se jim třeba sami nabídnou,“ říká odbornice.

Proto se podle ní na listinách objevují i lidé staršího věku.

„Myslím, že nejsou z těch, kteří by chtěli výrazněji a aktivně participovat na konání subjektu. Budou to lidé, kteří třeba danou stranu běžně podporují, tak je podpoří i v kandidatuře. A může to být trošku do počtu,“ dodává Eva Lebedová z Katedry politologie a evropských studií Univerzity Palackého v Olomouci.

MLÁDÍ VPŘED

Naopak nejmladšími kandidáty ve Zlínském kraji jsou dvacetiletí Tereza Vincencová (Rozumní), která pracuje v logistice a student práv Lukáš Lanč (Trikolora). I tady záleží na jejich pozici na kandidátce.

„Strany se snaží mladou generaci do kandidátek umisťovat, aby ukázaly její ochotu zapojovat se do činnosti. Právě tato generace by totiž měla být nástupnickou v rozvoji politických stran. Je to do určité míry na místě,“ myslí si politoložka.

O PŘÍZEŇ VOLIČŮ BOJUJE 16 STRAN A HNUTÍ

Své kandidátky do nadcházejících voleb odevzdalo ve Zlínském kraji celkem 16 politických stran a hnutí. Sedm z nich nominovalo nejvyšší počet kandidátů (v případě ZK je to 50 – pozn. red.), čtyři z nich nemají ani deset kandidátů, přičemž Pravý blok má jen jednoho uchazeče o přízeň voličů. V celkovém počtu je bez politické příslušnosti 137 kandidátů.

LÉKAŘI TÁHNOU

Učitel, technik, právník, dělník, ekonom, starosta, důchodce či recepční. Také písničkář, vydavatel, majitelka dětského centra, hudební skladatel nebo umělecký košíkář. Profese kandidátů jsou rozmanité.

Politické strany dosazují do listin „známé tváře“. Například lékařů je v kandidátkách sedmnáct.

„Z povolebních analýz víme, že u voličů existuje efekt, který bychom mohli nazvat titul MUDr. Doktoři jsou v regionu známí, voliči je navštěvují nebo je znají z povědomí, proto jim často dávají hlas. Stranám se do určité míry vyplatí lékaře na kandidátkách mít,“ vysvětluje Eva Lebedová.

Na druhé straně se pozastavuje nad tím, do jaké míry jsou doktoři ochotní se politice věnovat naplno.

„V tomto ohledu jsem trochu skeptická. Řada z nich nepřestane dál naplno vykonávat lékařské povolání, které je náročné. Zároveň se nad rámec toho věnují politické činnosti. Myslím, že něco z toho nemůže být vykonávané naplno,“ míní.

VOLBY BUDOU ZEJMÉNA O NOVÉ NEMOCNICI

Podle politoložky letošní volby ovlivní pozdvižení kolem epidemie koronaviru.

„Bude se týkat všech krajů. Zlínský kraj je ale specifický tématem výstavby nové nemocnice. V celorepublikovém rozměru je to jedinečné téma, které se silně komunikuje v kampani. V tomto ohledu by se výsledky ve Zlínském kraji mohly odlišovat od výsledků v jiných krajích,“ říká Eva Lebedová.

Do volebního chování se budou promítat i věci, které se řeší v celostátní politice.

„To znamená epidemie. Dá se čekat jistý odklon od hnutí ANO; je otázkou, jak velký. Někteří voliči budou zvažovat vystavení jakéhosi vysvědčení vládě za to, že do určité míry nezvládá krizi a protiepidemiologická opatření. Další otázkou je, jak voliči zareagují na výměnu ministra zdravotnictví,“ spekuluje politoložka.

OČEKÁVÁ SE NIŽŠÍ ÚČAST

„Očekávám, že současná situace s COVID ovlivní volební účast. Podobné náznaky jsme sledovali v okolních zemích, kde se nedávno volby uskutečnily. Například v Polsku při červnových prezidentských volbách došlo k poklesu voličů, zejména z řad starších ročníků,“ domnívá se odbornice.

„Další důvod poklesu účasti je, že krajské volby obecně nejsou lidmi vnímané jako tolik důležité. Jsou to tak zvané druhořadé volby z hlediska vnímání voličů. O to víc si myslím, že řada voličů, především rizikových skupin, bude zvažovat, jestli za těchto okolností má pro ně takový význam jít k volebním urnám,“ uzavírá Eva Lebedová.