Událost se odehrála 18. prosince 2019, kdy matka, Marie T., podala svému ani ne deset dní starému novorozenci dvě tablety léku Codein, které před tím nadrtila a rozpustila v mléce.

„Poté, co zaregistrovala zdravotní potíže nezletilého poškozeného, vyhledala na internetovém prohlížeči odkazy pod zadáním "smrtelná dávka kodeinu", kde získala informace o ohrožení života svého syna.

Lékařce neřekla o podání léku dítěti

O podání léku nikoho neinformovala, především dětskou lékařku, která ji v místě bydliště navštívila a nezletilého prohlédla. Neučinila tak ani v dalším průběhu dne, kdy mohla informovat svého druha či matku a kdy také mohla přivolat lékařskou pomoc,“ zaznělo v usnesení soudu.

Podle něj na výrazné zdravotní komplikace dítěte odsouzená žena reagovala až večer tím, že v internetovém prohlížeči nalezla heslo "otrava kodeinem", synovi pomoc však ani poté neposkytla.

Miminku dlouhých třináct hodin tak nikdo nepomohl. Následně přivolaný lékař pak v noci už jen konstatoval jeho smrt.

Marie T. se u soudu bránila tvrzením, že dítě zabít nechtěla, že ji šlo jen o to, aby jej utišila, uklidnila a uspala.

Místo dvou let deset

V té době vychovávala ještě jedno dítě ve věku rok a půl. Soudy však jejím argumentům neuvěřily. Senát krajského soudu ve Zlíně ji za přečin usmrcení z nedbalosti odsoudil loni na začátku července ke dvěma letům nepodmíněně. S rozhodnutím prvoinstančího soudu se ale nesmířil státní zástupce Martin Malůš.

„Trest byl nepřiměřeně mírný,“ komentoval mimo jiné důvod odvolání žalobce.

Vrchní soud v Olomouci pak překvalifikoval jednání Marie T. na trestný čin vraždy a uložil ženě desetiletý trest vězení.

O podaném dovolání stěžovatelky rozhodl i Nejvyšší soud, ten dovolání odsouzené odmítl. Žena nakonec neuspěla ani se svou stížností u Ústavního soudu. Ten ve svém usnesení potvrdil odůvodnění NS a VS, které rozdělily jednání ženy do dvou fází.

V té první došlo podle usnesení k podání dvou tablet kodeinu nezletilému poškozenému a následně ve druhé fázi jejímž obsahem bylo neposkytnutí jakékoliv pomoci, a to i přes zjevné zdravotní komplikace, které dítě v průběhu 13 hodin před svou smrtí vykazovalo. Toto jednání tak bylo pro odvolací i dovolací soud směrodatné.

Měla čas jednat

„Nejvyšší soud se shodl s nižšími soudy v tom smyslu, že samotné podání léků novorozenci ještě nemuselo být pokryto ve vztahu k jeho usmrcení úmyslným zaviněním. Odvolací a následně i dovolací soud spojil s úmyslným zaviněním až následnou nečinnost stěžovatelky, trvající dlouhé hodiny, během nichž měla dostatek času a prostoru promyslet možné důsledky svého prvotního konání a podniknout nějaké kroky k eventuální záchraně svého syna,“ vysvětluje ÚS v usnesení.

Podle něj matka za záchranu dítěte nic takového neudělala. Za vraždu vlastního novorozeného dítěte nyní stráví deset let ve vězení.