Ve všech městech a obcích v našem kraji starostové, primátor i hejtman potřebovali, aby měl den alespoň 40 hodin. Sháněli ochranné prostředky, komunikovali s krajskými hygieniky, krizovými štáby i s kolegy z jiných krajů v republice. Nezapomínali při tom také informovat své občany.

„Zvládneme to, držíme se dobře,“ povzbuzoval například na sociálních sítích obyvatele největších moravských lázní Luhačovic starosta Marian Ležák.

„Každý den jsme se snažili dávat průběžné informace, pokud jeden den nebyla nová zpráva, byli lidé nervózní a ptali se, co se děje. U menších měst a obcí stačí, když někdo něco řekne, rychle se vytvoří fáma a začne panika. Když nemají lidé informace, hledají je kde se dá,“ vysvětli snahu Marian Ležák s tím, že proto měli obyvatelé Luhačovic informace jak na městském webu, tak i na sociálních sítích.

Tento přístup prý pro obyvatele stačil, na to, aby je uklidnil. „Viděli, že to s nimi někdo řeší, stejně jako oni celou situaci prožívá a doplňuje aktuální informace,“ přiblížil luhačovický starosta.

Video, které pomohlo situaci uklidnit

Neváhal ani v situaci prvních případů nákazy v Luhačovicích. Natočil video, které pracovníci luhačovické radnice zveřejnili na sociálních sítích. I na stránky města.

Luhačovice v době koronaviruZdroj: zdroj: Město Luhačovice

Luhačovice v době koronaviru. Zdroj: Město Luhačovice

„Je to tak a tak, máme tady první případy. Současná situace není jednoduchá,  ale zásluhou zodpovědného přístupu pořád patříme mezi nejméně zasažená místa. Pokud zachováme klid a budeme dodržovat protiepidemické opatření, zvládneme to. Děkuji moc všem za projevenou solidaritu, vydržme a pak si můžeme společně říci: dobře to dopadlo.“ zaznělo z videa.

„A dopadlo,“ usmál se pár měsíců na to Marian Ležák.

Zapojil se, kdo mohl

Zavzpomínal, že v boji proti koronaviru se v Luhačovicích zapojily stejně jako ve všech městech jednotlivci i organizace.

„Zapojili jsme například do naší osvěty i luhačovickou městskou policii, aby dohlížela, jestli mají lidé roušky. Aby ty, kteří je neměli, nekárala, ale rozdala jim je. Později se nám povedlo ve spolupráci s naším informačním centrem a poštou také udělat distribuční síť roušek. Celá tato doba mi přinesla obrovskou zkušenost a poznání a myslím, že to nebylo jen v Luhačovicích. To, že když lidé zažívají tyto situace, dokáží projevit obrovskou solidaritu a soudržnost. Šili roušky, roznášeli jídla starším lidem,“ svěřil se Marian Ležák.

Jak uvedl, nabídly se v Luhačovicích a okolí různé organizace jako například Junák, či sportovci ze Sokolu. Připojili se však i dobrovolníci.

„Všichni byli ochotni pomoci se šitím roušek, chtěli pomoci městu, starším lidem, chtěli pomoci s distribucí roušek i s rozvážením jídla seniorům. Odváděli skvělou práci. Připojily se i pracovníci a majitelé hotelů ve městě, dodávali prostěradla, v některých hotelových pokojích vznikly šicí dílny, kde se šily roušky pro město. Musím říct, že mezi podnikatelskými subjekty, městskými organizacemi, spolky i zaměstnanci a obyvateli města vznikla obrovská součinnost. Všichni společně hodili za hlavu své potřeby a začali pracovat jako tým. Tohle vše se pak projevilo v dobrou a pozitivní náladu, která navzdory všemu v Luhačovicích panovala,“ ocenil své spoluobčany Marian Ležák.