Podle ombudsmana chybně postupoval především vsetínský stavební úřad, a to nikoli tím, že vydal povolení k demolici zchátralého pavlačového domu ve Smetanově ulici, ale že dopustil, aby se z něj stala ruina. Z ombudsmanova šetření vyplývá, že radnice po dobu delší než deset let neplnila povinnosti stanovené stavebním zákonem a neudržovala objekt v dobrém stavu. Stavební úřad jí přitom tuto povinnost nepřipomněl. Naopak na žádost města vydal povolení k používání nebytových prostor v pavlačovém domě jako bytů.

Starostka Vsetína Květoslava Othová (KDU-ČSL) však v prohlášení pro ČTK toto nařčení označila za příliš silné. Při rozhodování se úřady opíraly o stanovisko odboru územního plánování, stavebního řádu a dopravy vsetínské radnice. Město se dále nemůže ztotožnit ani s dalším Motejlovým tvrzením, že stav rodinných domů na Jesenicku, Prostějovsku a Uherskohradišťsku odpovídá stavu pavlačového domu.

Othová upozornila i na to, že většina nájemníků domu patřila mezi dlužníky a z bytů měli povinnost se vystěhovat. Přesto město učinilo maximum, aby všichni bydlení získali. Romové, s nimiž byly problémy a které město vystěhovalo za hranice Vsetína, se podle vyjádření radnice mohli svobodně rozhodnout, jakým způsobem budou svoji situaci řešit. "Navíc měli dostatek času, aby si bydlení zajistili sami a bez pomoci města," uvedla Othová. Zároveň dodala, že neromské rodiny v podobných případech běžně končí na ulici a nikdo jim pomocnou ruku nepodává.

Kromě negativních závěrů má podle Othové ombudsmanova zpráva i řadu pozitivních závěrů. Zprávu jako celek proto starostka vnímá velmi pozitivně především s ohledem na další kroky města při řešení romské problematiky.

Čunek i vedení vsetínské radnice si za vystěhování Romů, s nimiž mělo město problémy kvůli neplacení nájemného, vysloužili ostrou kritiku. Romská sdružení podala na šéfa lidovců trestní oznámení. S jeho postupem nesouhlasí ani většina organizací zabývajících se ochranou lidských práv a mnozí politici.

Vládní zelení kvůli názorům vicepremiéra na Romy zpochybňovali Čunkovo setrvání ve vládě. Šéf zelených Martin Bursík proto stanovisko veřejného ochránce práv uvítal jako potvrzení toho, že s menšinami nelze zacházet "formou deportací a ghett".

Čunek čelí také obvinění z přijetí půlmilionového úplatku.