Od pátku do neděle mohli lidé navštívit pestrý program, který nabídl širokou paletu řemeslných aktivit a tradičních ochutnávek

Letos se konal již 19. ročník a pro jeho oblíbenost a tradici se prostory města zaplnily k prasknutí. Auta měla problém s parkováním, řidiči však nervózní nebyli. Jejich příjezd do města vítali Mikuláš s anděly.

Tomuto ročníku přálo i počasí. Po celý den svítilo slunce, které umocnilo dobrou náladu všech návštěvníků. Letošní jarmek měl hodně co nabídnout. Otevřela se věž farního kostela, kde bylo možno zhlédnout výstavu fotek a ornátů. Ti, které zajímala tradiční česká řemesla, mohli vidět, jak se dříve tkalo sukno a jaké to bylo v domácnosti tkalce.

Kdo měl chuť, vyzkoušel si vykroužit hrníček na hrnčířském kruhu. O tuto aktivitu měly zájem především děti, jimž trpělivě pomáhala instruktorka. „Výroba hrníčku se mi moc líbila,“ řekla Petra Pagáčová ze Slovenska, která na akci přijela s rodiči. Náměstí bylo plné rozličných řemesel a prodejů. Na své si přišel skutečně každý.

Pro mlsné jazyky přišly vhod sladké frgále, na místě pečené sladké trdelníky a pečivo s tradiční recepturou. Estéti zas mohli obdivovat ručně tepané předměty kovářské dílny či sklářské výrobky. I ručně vyšívané ubrusy a šátky měly na valašském jarmeku hojné zastoupení.

Účastníky tradiční akce spojovala dobrá nálada. Shodovali se v tom, že město je prosyceno příjemnou atmosférou a že už nyní se těší na příští ročník.„Vždy se tu po roce sejdeme u svařáku. Je výborné, že tu lidé mají možnost si zkusit tradiční práce, které někteří už neznají. Jezdí sem návštěvníci z Prahy, Brna i Olomouce. Mohou si vyzkoušet řemesla, která v minulosti fungovala, například papučářství,“ řekly účastnice jarmeku Lada Martinková a Tereza Tkadlecová z Valašských Klobouk.

„Nejvíce se nám líbí atmosféra. Je tu krásně. Lidé mají možnost si odpočinout od svého novodobého světa a stereotypu a přijít sem, kde to žije tradicí,“ dodaly Kristýna a Jaroslava Seifertovy z Valašských Klobouk. Podle nich na jarmek jezdí lidé nejen z celého Zlínského kraje, ale i z Ostravy a dokonce i ze Slovenska.„Přijeďte i příští rok!“ vzkázaly všem návštěvníkům.

Tradiční řemeslo v rodině dědí pět generací

Valašský mikulášský jarmek umožnil návštěvníkům nahlédnout do dnes už pro mnohé zapomenutých tajů tradičních řemesel. Na spoustu lidí tak dýchla minulost, která by se neměla zapomínat.Umění s hlubokými historickými kořeny přijel do Valašských Klobouk představit Jiří Danzinger z Olešnice na Moravě. Zabývá se ruční výrobou zvanou modrotisk a na jarmek zavítal i se svým vnukem, který možná časem bude v rodinné tradici pokračovat.

Návštěvníci mohou z jeho dílny obdivovat výrobu modrotisku a malebné vzory z historických dřevěných forem. Ty se v rodině Danzingerů dědí již po pět generací.V jejich rodinné dílně je možné zhlédnout nejstarší dochovaný způsob ručního potiskování a barvení textilií. Jedná se o jednu z mála původních dílen s touto technikou.

Ve Valašských Kloboukách se v sobotu 4. prosince sešly stovky lidí na tradičním Valašském Mikulášském jarmeku.

„Modrotisk je technika potiskování látky neboli plátna pomocí ručně vyřezaných forem. K tomu se užívá tiskařská rezerva, kterou si vyrábíme sami. Vzor se natiskne na bílé plátno, poté se nechá dvacet čtyři hodin schnout. Jakmile uběhne daná doba, barví se v barvě indigo,“ přiblížil tajemství modrotisku Jiří Danzinger.Podle něj se po obarvení látka vypírá v kyselém roztoku octu, který smyje nanesenou rezervu. Vzor tak zůstane bílý.Je to nejstarší technika potiskování textilu ručními formami.

V Olešnici se tímto uměnín zabývají už čtyři generace a v jejich dílně má modrotisk tradici až do šestnáctého století.„Stará řemesla by měla být zachována ve všech oborech. Ať už jde o keramiku, slámu či textil a různé přírodní materiály. Vždyť by to byla škoda, kdyby toto vše zaniklo,“ míní Danzinger.

Jezdí i na další jarmarky, například předvánoční či na letní, které jsou zaměřeny na lidovou výrobu.Na Valašském mikulášském jarmeku je letos potřetí.„Původně se technika používala na běžný oděv, pak šaty, šátky, kapesníky, přehozy a ubrusy. V současné době tiskneme fěrtochy pro různé folklorní taneční soubory. Většina našich současných výrobků je dekoračního a suvenýrového charakteru,“ uzavřel.