S nápadem na zbudování svatostánku jej před časem při osobním setkání ve Vatikánu seznámil jeden z iniciátorů tohoto zajímavého počinu Josef Kořenek.

Kaple bude zasvěcená Janu Pavlovi II. Současný papež již požehnal kámen, na kterém by měly být uloženy relikvie Jana Pavla II. Zatím není přesně jasné, co by to mělo být konkrétně.

„František pochází z velmi křesťanského prostředí Jižní Ameriky. Proto jej překvapilo, že v evropské vesnici s více než pěti sty obyvateli není ve středu kaple či kostel," říká Josef Kořenek.

Ten se s papežem mohl setkat i proto, že je jeden z organizátorů církevních slavností na Velehradě. Zároveň je jeden ze zakládajících členů Spolku pro zbudování kaple v Loučce.

„Letos je navíc sedmdesát let od konce války. Naše obec dvakrát unikla vypálení. Tato kaple by měla být i poděkováním za tyto události. Nejde nám o to, aby zde bývaly pravidelné bohoslužby. Chceme, aby vesnice získala důstojný symbol a střed obce," říká Kořenek.

V malé obci se budou moci pochlubit i jinou raritou. Architektonický návrh zpracoval architekt roku 2014 a například autor revitalizace Vítkovických železáren Josef Pleskot. A jak to tak bývá, zapůsobila náhoda.

„Kdybychom se s panem Josefem Kořenkem nepotkali v Ostravě při instalaci obrazu sv. Václava a kdybych se pak osobně nezastavil v Loučce, asi bych tuto nabídku odmítl. V Loučce jsem nalezl nádherné inspirativní místo, kde žijí zajímaví a angažovaní lidé. Proto jsem nakonec na tuto výzvu Spolku pro zbudování kaple kývl," přiblížil renomovaný architekt.

Zástupci spolku z Loučky postupují krok za krokem.

„Začali jsme tím, že jsme oslovili téměř všechny obyvatele Loučky včetně řady rodáků, kteří již v obci nebydlí, a záměr jim vysvětlili. Uskutečnily se i veřejné diskuse, kde jsme debatovali o patronu kaple a kde byl definitivně potvrzen Jan Pavel II. Aktuální stav je takový, že do čtrnácti dnů zažádáme o stavební povolení," říká další člen spolku Pavel Maček, kovář z Loučky.

Ačkoli se jedná o iniciativu spolku, bez podpory obce by se podobná věc uskutečnila stěží. Na místo pro kapli tak obecní úřad propůjčil vhodný pozemek přímo v centru obce.

Dokonce je již i připravený základní kámen. Ten byl i vystavený při oslavách jubilea příchodu Cyrila a Metoděje na Velehradě a osobně jej požehnal papežský legát čili vyslanec kardinál Bozanić.

Stavba kaple či kostela je pro každou obec či město velká událost. Do podobného dobrodružství se chtějí pustit i v Sazovicích, kde již také plány na stavbu kostela existují.

Dobrodružství je při tomto druhu staveb snad i správné slovo. Nezřídka bývají totiž financované postupně, ze sbírek, a stavba tak trvá roky.

Inspiroval mne také příběh, 
v němž svou roli hraje slivovice

Loučka /ROZHOVOR/ – Skutečné jméno ve svém oboru je architekt Josef Pleskot, který zhotovil návrh kaple v Loučce. Je držitelem mnoha prestižních cen. Sám přitom přiznává, že k propojení jeho jména s Loučkou pomohla velká náhoda, osobní setkání a nadšení místních lidí.

Pane architekte, už skutečnost, že jste na nabídku spolku kývl, je celkem rarita. Vy se příliš církevním stavbám nevěnujete.

Jsem věřící člověk. Jsem katolík. Jsem k sobě dost kritický a jako architektovi se mi zdálo, že jsem ještě nedorostl k tomu, abych mohl udělat sakrální prostor. Abych mohl navrhnout prostor byť jen třeba malé kaple do Loučky. A také chybí vzory – inspirace. Z kaplí a kostelů postavených po roce 1989 se mi skoro žádné nelíbí.

Čím jste se tedy při tvorbě návrhu inspiroval, co vás oslovilo?

Když jsem sem přijel poprvé a slyšel příběh Loučky z doby druhé světové války. Jedna myšlenka mne oslovila: Slivovice, která hraje v příběhu velmi důležitou roli. Pravděpodobně díky ní se v dubnu 1945 pan řídící Antonín Kučera a pan starosta Josef Hlavička dokázali domluvit s vojáky wehrmachtu aby byla Loučka zachráněna.

Mně to přišlo jako hodně zvláštní dohoda, tak zvláštně „starozákonní". Taková spravedlivá nespravedlnost nebo nespravedlivá spravedlnost. Já nevím, prostě se mi vybavily příběhy ze Starého zákona. Takže to je důležitý příběh o záchraně Loučky.

A proto by kaple v Loučce měla mít opravdu pevný základ a klasický tvar. Čtverec, obdélník, hranol. Přesně v proporcích a základem bude jasný modul – číselný algoritmus, na základě kterého pak bude kaple postavena. Bude to mít zkrátka řád.

Z návrhu je patrné použití cihel. Chtěl jste tím zdůraznit „Baťův kraj"?

Cítím ve zdejším kraj obrovský vliv myšlenek a práce Tomáše Bati. Kaple, která je zatím navržena, je z cihel. Baťova cihla k cihle, Baťovy domky, dokonce všechny Baťovy stavby za tím nádherným kopcem, kterému říkáte Barák. To je prostě něco tak silného, co jsem musel vzít v úvahu.

Zajímavostí kaple bude i zvonkohra. Ta vás napadla kdy?

Když jsem přejel poprvé kopec z Vizovic do Loučky, najednou se přede mnou rozprostřela nádherná krajina. A já měl jasno: tady musí být zvonice. Řekl bych až „monumentální zvonohra", kterou jsem najednou slyšel, jak se do té široké krajiny rozléhá.