Ve východní části Baťova areálu, v těsném sousedství s budovou Baťova mrakodrapu, kde sídlí krajský a také finanční úřad, dostala skupina Cream stavební povolení k nástavbě budovy číslo 32. Plánovaná dvoupodlažní nástavba mezi stávajícími schodišťovými jádry tak na objektu vytvoří 10. a 11. patro.

Celkově tam díky nástavbě vznikne 36 nových bytů ve velikostech 1+kk až 3+k. A to o výměře od 25 do 88 metrů čtverečních. Nové byty, v 10. patře navíc s vlastní venkovní terasou, tam vyrostou do roku 2026.

Ing. Martin Jarolím, MBA (1969)  vystudoval obor počítačové technologie na VUT v Brně, manažerská studia pak na univerzitě v Nottinghamu. V 90. letech začínal u společnosti Microsoft, samostatně podnikal v zahraničním obchodu. Na přelomu tisíciletí pracoval jako externí expert pro ČSOB, od roku 2007 je členem představenstva skupiny CREAM odpovědným za její strategické realitní projekty.

close Martin Jarolím info Zdroj: se svolením Martina Jarolíma zoom_in Martin Jarolím Vaši společnost Zlíňané znají, ale častokrát netuší, co jí vlastně v areálu bývalého Svitu patří. Můžete to přiblížit?

Vyjmenuji jen to největší. Vlastníme budovu číslo 34, velké pozemky vedle budovy 34 – tedy na místě budoucí Fabriky. Dále budova 16, podíl na budově 12 a celou budovu číslo 32. To je to nejdůležitější ve východní části. Dále budovy 64, 103, 123 a velké pozemky na Rybníkách, kde bychom byli rádi, kdyby byly určeny k dalšímu rozvoji pro budoucí generace. To je to hlavní.

Vlastník Creamu Petr Tankó se nechal slyšet, že chce v příštích letech do zdejšího areálu investovat asi deset miliard korun. Přiblížíte, co chystáte?

Řeknu to poměrně jednoduše - je tu projekt Fabrika, na ní navazující projekt budovy 16, potom je tady budova číslo 34, která má 60 tisíc metrů a je potřeba s ní něco udělat. A dále tady jsou celé Rybníky s předpokládanou bytovou výstavbou… Když to sečtete, jste na zmíněné částce.

Avizujete, že byste chtěli, aby se z východní části Baťova areálu stalo „tepající srdce“ Zlína. Jak toho chcete dosáhnout?

Zlín je tak malý, že je tady pouze jedno centrum. A východní část areálu bude jen součást jednoho velkého centra města. My se snažíme tuto část areálu uvést do podoby, kterou lidé očekávají od 21. století.

Jedním z chystaných projektů je také plánovaná nástavba budovy číslo 32. Jaké bylo v tomto případě jednání s památkáři?

Tím, kdo o tom v téhle oblasti kompetentně rozhoduje, je Odbor kultury a památkové péče magistrátu města Zlín. A i když mohou mít jiní památkáři negativní stanovisko, poslední slovo mají lidé na magistrátu. Je dobře, že dokáží nesmlouvavě chránit kulturní hodnoty minulosti. Na druhé straně však si jsou vědomi toho, že existuje rozvoj společnosti. A že pokud je dobrý nápad, solidní přístup architekta i urbanismus budoucího díla, není nutné žít ve skanzenu.

Ve zmíněné budově 32 je zhruba 150 bytů. Z toho asi jen třetina je v soukromém vlastnictví. Proč si většinu bytů necháváte na pronájem?

Odpovím obráceně. Proč jsme kdy vůbec byty prodávali? Když jsme začínali s budovou 32, chtěli jsme přitáhnout lidi do východní části areálu, aby tady bydleli. Díky tomu tady vznikla vlastnická komunita lidí, kterým záleželo na tom, co se v této části areálu děje. Nevedl nás k tomu žádný ekonomický důvod. Obecně nad tím ale přemýšlíme jinak. Vnímáme to tak, že to neděláme pro nás, ale pro naše děti a jejich děti. My z toho teď ale samozřejmě hezky žijeme, proč to nepřiznat.

Část bytů, které vzniknou nástavbou budovy 32 poslouží studentům UTB. Co vás vedlo ke spolupráci s univerzitou?

S UTB spolupracujeme dlouhodobě. Už nyní pronajímáme univerzitě byty a jsme rádi, že se studentům líbí. Trochu se touto otázkou vracíme k původní Fabrice. Její část totiž měla sloužit také univerzitě. Měli jsme s ní podepsanou smlouvu o spolupráci. A nebýt toho, že nás památkáři cvičili sedm let, tak by mnohé budovy univerzity ve Zlíně nevznikly, protože by sídlily ve Fabrice. Měl tam vzniknout například přednáškový sál, sportoviště a další.

Zůstaňme u bytů. Nastínil jste rekonstrukci budovy číslo 34. Je nějaká vize, co a kdy tam vznikne?

Určitě, ale nechci o tom zatím hovořit. Naše představy musíme nejdříve projednat s odbornou veřejností.

A co se týče výstavby bytů v západní části areálu?

Ta víceméně končí šedesátou ulicí. Směrem na západ žádnou takovou výstavbu nechystáme. Zvažujeme však výstavbu v lokalitě Rybníky, nebo její části, to je ale příběh dalších deseti let.

O BUDOVĚ ČÍSLO 32
Cream začal s rekonstrukcí budovy 32 v roce 2013. Dnes jsou v prvních dvou patrech prostory hlavní zlínské pošty, také drogerie, fitcentrum Vita Sana, pekárna či bankovní pobočka. V navazujících patrech je několik kanceláří a také celkem 150 loftových bytů. Část z nich slouží jako hotelové ubytování, další k dlouhodobějšímu pronájmu. Pouze 47 z nich je v osobním vlastnictví místních rezidentů. Sedm loftů dlouhodobě využívá juniorská hokejová akademie. Bývalý areál Baťova závodu je se svými 65 hektary celkové plochy jedním z největších a nejzajímavějších brownfieldů v Česku. Ve Zlíně stále více nabývá na významu. Společnost Cream je jeho většinovým vlastníkem.