Řeka Dřevnice je poměrně bohatě zarybněná z hlediska rybích druhů. „Nejrozšířenější rybou je asi jelec tloušť, dále parma, ostroretka, kapr, plotice, okoun, štika, v menší míře podoustev, candát, sumec, lín, jelec proudník, z menších druhů hrouzek obecný, mřenka mramorovaná, ouklej obecná, a jsou tu i zákonem chráněné druhy – ouklejka pruhovaná, vranka obecná i pruhoploutvá, střevle potoční, mník jednovousý a jelec jesen," vyjmenoval jednatel Moravského rybářského svazu Viktor Šiška. „Z nepůvodních druhů nás trápí karas stříbřitý, který zcela vytlačil původní druh karase obecného," vysvětlil Šiška.

Pestrá škála potravy přilákala k Dřevnici i Volavku popelavou a další živočichy.

„V okolí Dřevnice je stále více volavek, které snědí obrovské množství ryb," potvrdil rybář Karel Unzeitlich. Rybáři nejsou nadšeni ani z kormoránů. „Zvláště v zimě kormoráni doslova plení řeku. Po jejich nájezdech jsou pak úseky řeky prakticky bez ryb," postěžoval si referent státní správy lesů Ladislav Hráček. U Dřevnice je možné spatřit i vzácného Čápa černého, ale zdaleka se to u řeky nehemží jen ptactvem. „V některých částech řeky a jejich přítoků je možné pozorovat činnost bobra, která není vždy vítaná v oblastech hojně navštěvovanými lidmi kvůli bezpečnosti, protože mnohdy může narušit stromy, které pak hrozí i pádem," doplnil Hráček. Na Dřevnici se také vyskytuje nepůvodní nutrie, která je ale průběžně odchytávána.

Aktuálně si ale rybáři stěžují na vydry. „S vydrami je to opravdu velký problém. Stává se nám, že vysazujeme do vody maličké pstruhy a vydry sedí opodál a rovnou je konzumují. Je to skutečně tragédie," posteskl si Unzeitlich. „V současné době nemá u nás vydra žádného nepřítele, tedy se jí tady velmi dobře žije. Bohužel nám zcela vyjídá všechny menší potoky. Např. jsme se přes osm let snažili vrátit pstruha do potůčků, a když se to konečně podařilo, tak během pár měsíců nám je vydry vyjedly. Je to opravdu smutné. Týká se to zejména menších potoků, kam pstruzi vplouvají obvykle v době tření. Není tam příliš hluboká voda, navíc jsou v době námluv trochu omámení, takže se stávají příliš snadnou kořistí. Podobné je to i se skokany a raky," zoufá si rybář.

Někteří místní se domnívají, že vydry do zdejších vod byly nasazeny uměle. „Slyšel jsem, že nějací partyzánští ochránci přírody přivezli vydry z Polského chovu a nasadili je k nám. Prý proto, že tady patří. Možná to mysleli dobře, ale napáchali obrovské škody," vypráví Pavel Čižek. Jeho teorii ale nikdo nepodpořil. „Nikdy jsem neslyšel, že by ve Zlíně, nebo kdekoli v České republice, někdo vysazoval vydry. Předpokládám, že k žádnému umělému vysazování vyder tady nikdy nedošlo," říká Jan Nový, ředitel Českého nadačního fondu pro vydru. „Je naprosto přirozené, že se vydry stále více množí. Žijí tady miliony let. V současné době je jich výrazně více, protože se jim lépe daří," sdělil Deníku.

Ve 20tých letech 20tého století populace vyder výrazně poklesla. Následně byla vydra vyhlášena ohroženým živočichem a začala být intenzivně chráněná. Postupně populace vyder dynamicky narostla. Důvodů je mnoho, mezi nimi také lepší hospodaření na vodách a vysoká potravní nabídka. V řekách a rybnících je totiž mnohem více ryb. Vydra přitom zvládne spořádat až 500 kilo ryb ročně, což na pstruhových vodách znamená několik tisíc pstruhů a lipanů. Odbor životního prostředí Zlín zatím problém nezaznamenal. „Nemáme informace o tom, že by byly vydry ve zdejších tocích přemnožené," sdělil Deníku mluvčí města Zdenek Dvořák.

Vydra říční i Volavka popelavá jsou zákonem chráněni, ale pstruh žádnou speciální ochranu nemá.

„Problém jsou tekoucí vody. Tam není jasné, čí jsou ryby. V rybnících a jezerech může majitel chtít náhradu za snězené ryby vydrou po státu, kdežto v tekoucích vodách nemá nikdo nárok na kompenzaci škody," popsal situaci Nový.

Rybářům však nejde o peníze. Věnovali stovky hodin volného času na záchranu pstruhů a dalších vodních živočichů a jejich úsilí je téměř zmařeno.

ČTĚTE TAKÉ Pstruzi z Bečvy rychle mizí, nejvíc škodí vydry

Marcela Kaniová