VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Vysílání z Gottwaldova slyšeli až v Anglii

Zlín – Ve vzrušených srpnových dnech roku 1968 sehrálo významnou úlohu vysílání okresního rozhlasového studia. Gottwaldovský rozhlas informoval nejenom o místním dění.

30.8.2010
SDÍLEJ:

Když se lidé v Gottwaldově dozvěděli, že se blíží Rudá armáda, oblékli si sváteční šaty a korzovali městem.Foto: Státní okresní archiv Zlín

Gottwaldovské vysílání Českého rozhlasu mohli lidé 21. srpna 1968 slyšet, i když ostatní stanice umlkly. Díky vysílači Topolná.

Poté, co dne 21.srpna před půl jedenáctou dopoledne umlklo vysílání stanice Československo, místní technici za spolupráce spojařů navázali kontakt s vysílačem Topolná. Před jedenáctou hodinou mohli slyšet vysílání posluchači v celé zemi. V Praze se po jeho zachycení shromáždilo u sochy svatého Václava okolo dvou tisíc lidí, kteří volali: „Ať žije Gottwadov, ať žije Morava!“ Podle agentury Reuters bylo vysílání slyšitelné nejen v celé Evropě, ale také v Anglii. Psal o něm i německý Bildzeitung, který vycházel v milionovém nákladu.

Na přípravě programu svobodného vysílače Gottwadov, jak se vždy studio svým posluchačům hlásilo, se podílela řada dobrovolných spolupracovníků. A přicházely informace i z tehdejšího Okresního národního výboru (ONV) a Okresního výboru Komunistické strany Československa (OV KSČ). Na celé fungování rozhlasové stanice zavzpomínal významný aktér srpnových dnů roku 1968 v tehdejším Gottwadově etnograf Karel Pavlištík. Ten byl před svým odjezdem do Prahy na zasedání zvolen do reformního ústředního výboru KSČ jako jeden ze zástupců Gottwaldova a zastával funkci vedoucího jedné ze směn, které se v rozhlasu střídaly.

"Každý tehdy cítil odpovědnost něco udělat,vždyť nešlo o nic jiného, než vojenský přepad se vším všudy. My jsme si však byli vědomi i toho, že nesmíme ve vysílání říct něco, co by mohlo vyvolat paniku nebo vést ke konfliktům s okupanty,“ přiblížil Karel Pavlištík.

Připomněl, jak po odvysílání informace o tom, že se očekává příjezd sovětských vojsk od Holešova, dostali do studia zprávu, že podél části dnešní třídy Tomáše Bati u náměstí korzují lidé ve svátečních šatech. „Zejména mladé lidi jsme vyzývali aby nevstupovali za žádnou cenu do osobních konfliktů s příslušníky armády . Tady skutečně jezdili po zuby ozbrojení vojáci, kteří nevěděli, co se zde děje. Přijeli likvidovat kontrarevoluci, ale našli úplně něco jiného, než čekali. Mohlo kdykoliv dojít ke zbytečnému krveprolití z pouhého nedorozumění a tomu bylo třeba zabránit,“ přiblížil atmosféru zlínský etnograf.

Zdůraznil pomoc desítek dobrovolníků, od soudních zapisovatelek, které přišly chystat texty pro moderátory či techniků z filmových atelierů až po technické pracovníky a herce gottwaldovského divadla. Ti se ujali míst u mikrofonu. Každá směna měla deset až dvanáct členů, kteří se podíleli na přípravě vysílání. Rádio při něm využívalo informací od spolupracujících orgánů a institucí, které je získávaly přímo z Prahy, případně z jiných zdrojů. Současně zpracovávali informace, získané ze stanice Svobodná Evropa i od dalších informátorů z Čech, Moravy i Slovenska. S rozhlasovým studiem spolupracoval i cestovatel Miroslav Zikmund. Ten byl autorem výzvy, která ve vysílání zazněla 25.srpna.

„Prosím Vás, akademiku Keldyši, akademiku Lavrentěve, akademiku Kapico, protestujte jménem všech vědců Sovětského svazu proti této agresi. Prosím tě, Jevgeniji Jevtušenko, nemlč!“ stálo v textu provolání.Významná podpora však přicházela i od řadových občanů.

„Dojemné bylo, jak jsme nacházeli ráno u dveří budov, odkud jsme vysílali, bedny s pečivem, sýry, mlékem. Stejně tak to bylo i v poledne a večer,“ řekl Karel Pavlištík.

Rozhlasové studio se kvůli utajení dvakrát stěhovalo. Nejprve 23.srpna do budovy Divadla pracujících, poté 25.srpna do prázdného 1.pavilonu nemocnice. Vojáci jej přes veškerou snahu nikdy nenašli. Bylo to také mimo jiného díky tomu, že technici z filmových ateliérů na Kudlově zapůjčili pro vysílání americké zařízení značky Nagra, které nahradilo klasickou techniku. Jednou však přesto nechybělo mnoho, aby v étéru během dramatických dnů nezazněly zprávy ani z Gottwaldova. Vojáci po svém příjezdu do okresního města dorazili také do původního sídla rozhlasového studia.

„Vojáci nám bouchali na dveře, když jsme však neotvírali,odjeli. Pak jsme zjistili, proč se nedobývali dál. Z protější budovy k nám totiž někdo přemístil ceduli s nápisem Mateřská škola,“ popsal etnograf Pavlištík.

Gottwaldovské studio vysílalo až do podpisu Moskevského protokolu, ve kterém bylo zakotveno i ustanovení o sdělovacích prostředcích, které měly plně posloužit věci socialismu. Umlklo teprve 27.srpna. Se svými posluchači se rozloučilo poémou Hold Praze. Za srpnové vysílání dostal redaktor Vladimír Hradil spolu se svými spolupracovníky 29.srpna 1968 ocenění Rady MěNV Gottwaldov. Po změně poměrů jim však tato cena byla úředně odebrána.

Staňte se našimi fanoušky na Facebooku!
Zde vás budeme v průběhu dne informovat o nejdůležitějších a nejzajímavějších událostech z regionu a hlavně vám nabídneme různé soutěže.

Autor: Kateřina Košutová

30.8.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Žena je psychicky nemocná.

Hledá se Naděžda Skácelová

Noví poslanci Zlínského kraje vzešlí z voleb do PS PČR v říjnu 2017
AKTUALIZOVÁNO
10

To jsou oni! Poslanci, kteří budou hájit zájmy Zlínského kraje

DOTYK.CZ

Internet se baví: Babiš líbá a Benda je stejnou jistotou jako smrt a daně

/ GALERIE, VIDEO / Tvůrci internetových memů nespí a povolební situaci v Česku pochopitelně nenechali bez povšimnutí. Pozornost si získaly zejména čtyři momenty: vděk Andreje Babiše vyjádřený tvůrci jeho kampaně Marku Prchalovi, prohra Matěje Stropnického v čele Zelených, poměrně vysoký zisk SPD Tomia Okamury - a "nesmrtelný" poslanec Marek Benda.

Chceme se omluvit fanouškům. Bylo to hrozné, říká Bačo.

Fotbalistům Zlína to proti Mladé Boleslavi před domácím publikem vůbec nejde.

Lidovec Benešík: Česku je to jedno. Slovák či Japonec

„Česká republika je maximálně tolerantní země. Když se podíváte na to, že volby vyhráli ekonomičtí migranti, tak jednoznačně můžeme EU říct, že nejsme žádní xenofobové. U nás je to jedno: Slovák nebo Japonec,“ sdělil Ondřej Benešík jediný lidovecký poslanec z našeho kraje.

OBRAZEM: Výstava Fenomén Igráček poprvé ve Zlíně

V osmdesátých letech si s ním hrálo každé dítě. Plastová figurka Igráček, hlavně příslušník VB, byla legendou dětských pokojíčků. První byl však zedník, vznikl už v roce 1971.  

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT