Při dogdancingu pes a psovod provádějí cviky a triky za doprovodu hudby. U tance se psem je povolena celá škála pohybů od chůze u nohy, přes otočky, slalom mezi nohama, couvání, podávání pacek, panáčkování, válení sudů, skákání přes ruce nebo nohy psovoda až po chůzi na zadních nožkách.

Závody mají dvě kategorie. Heelwork, neboli práce u nohy na hudbu, spočívá v tom, že většina prvků předvedených musí být provedena u nohy psovoda. Kreativnější freestyle se těší větší divácké oblibě.

Vystoupení by mělo tvořit nějaký příběh nebo být postaveno na určitém motivu a psovod zpravidla vybírá cviky, ve kterých pes vyniká. Eliška Mikulcová a její fenka Sofi závodí ve freestylu.

Od myslivosti po psí tanec

Eliška pochází z myslivecké rodiny a na psy je zvyklá odjakživa. Když si babička jednoho pořídila, bylo zrovna období Talentmánie, ve které se také objevili cvičitelé se psy a jejich triky.

„Přemluvila jsem babičku, aby mi psa půjčila a šla jsem s ním na cvičák. Je to už téměř deset let,“ vzpomíná Eliška Mikulcová.

Na tréninku zjistila, že má pro výcvik talent a umí se zvířetem dobře pracovat.

„Chytlo mě to a začali jsme zkoušet víc a víc triků. Internet je v tomto velká výhoda, najdete tam moře inspirace,“ pokračuje mladá závodnice.

Samotnému soutěžení se Eliška Mikulcová věnuje pět let a stejně stará je i její fenka Sofi.

„Je to můj první závodní pes. Od začátku byla snaživá a učenlivá. A já to brala velmi zodpovědně. Chodila jsem na semináře, vybírala si trenéry, snažila se od zkušenějších nabrat co nejvíce poznatků," popisuje.

Eliška Mikulcová a její fenka Sofi | Video: Iva Nedavašková

Sama trénuje na fotbalovém hřišti v Rudimově na Zlínsku. Nejbližší krytá hala je totiž v Rožnově pod Radhoštěm nebo až v Přerově

„Trenérku mám v Praze, takže osobně se potkáme jen několikrát do roka. Intenzivní jsou letní kempy, kde potrénujeme a já se Sofi to pak zkoušíme celý rok.“ Na každou sezonu má totiž novou choreografii.

Její psí slečna umí dvě stovky cviků a triků, ke kterým jsou povely v několika světových jazycích.

„Anglické, německé, polské, italské, vybírám je úplně náhodně. Musí to být slovo libozvučné a dobré na zapamatování. Na významu ale nesejde. Kdybych se rozhodla, že jahoda znamená výskok, tak Sofi prostě na povel jahoda vyskočí,“ vysvětluje techniku učení.

„Dokonce máme povel google,“ směje se trenérka.

Z juniorky přes divokou kartu až na mistrovství

V roce 2022 dostala Eliška na základě juniorských úspěchů divokou kartu a byla nominována do dospělé reprezentace. Pár týdnů před mistrovstvím Evropy si jedna členka týmu zlomila ruku a byla povolána Eliška.

„Tři týdny před závody jsem se dozvěděla o nominaci do Holandska. Neměla jsem žádné očekávání, protože jsem byla naprostý nováček. Sestavu jsem ale měla natrénovanou, tak jsem si věřila a skončila 25 z 39. A Český tým obsadil celkové třetí místo. Byla to nádhera,“ vzpomíná Mikulcová.

Letošní sezona byla velmi úspěšná. Česká reprezentace patřila na Mistrovství světa v dogdancingu mezi nejlepší. V součtu ze všech zúčastněných států vybojovala dvě zlaté medaile a získala tak titul mistrů světa. Eliška se Sofi vytančily na šampionátu v Dánsku v kategorii freestyle 17. místo ze 49 závodníků.

Sofi miluje aplaus

Příprava na závod trvá většinou rok.

„Nejdřív se musí vybrat hudba, k ní téma příběhu a cviky, které budou k hudbě pasovat. A hlavně, aby seděly psovi a mohl ukázat to nejlepší. Sofi má ráda cviky na dálku, výskoky, práci pacek. Miluje potlesk a občas chce sestavu co nejrychleji zacvičit, aby už přišel vytoužený aplaus. Minulý víkend mě tím na závodech trochu vypekla,“ dodává Mikulcová.

Nejhezčí dosavadní závod byl právě šampionát v Dánsku, který si Eliška naprosto užila.

„Výjimečně jsem nebyla vystresovaná, naopak, úplně jsem vypnula a představila si, že jsem doma na hřišti v Rudimově. Z placu jsem odcházela naprosto spokojená a bylo mi skoro jedno, jak se umístíme. A nakonec z toho bylo týmové zlato.“