Historie už jim nejednou uštědřila trpkou lekci, a tak vědí, že po tolika po sobě následujících dnech parna většinou nepřijdou vlahé letní deštíky, ale přívalové srážky a bouře z horka. A to je děsí. Důvod mají pádný.

Při prudkých srážkách totiž stačí desítky minut, maximálně hodina či dvě, a může napršet až několik stovek milimetrů srážek. Vyschlá půda je v období veder ztvrdlá jako kámen a většinou není schopná pobrat tak velké množství vody v tak krátkém čase.

Podle hydrometeorologa Mojmíra Martana z Českého hydrometeorologického ústavu bleskové povodně zatím nehrozí. Velká voda ale může přijít doslova kdykoliv. „V úterý a středu se mohou vyskytnout místy silnější deště. Záplavy by však způsobit neměly. Situaci stále monitorujeme. Bližší informace budeme schopní sdělit až v neděli," upřesnil Martan.

Riziko lokálních záplav trvá podle Martana celé léto. Ohroženy jsou zejména vsi s malými vodními toky, které leží pod kopci v blízkosti velkých polních lánů.

Lidé vodě nahrávají

„Malá říční koryta jsou v některých vsích zanesena trávou, keři a stromky. Tato vegetace může přispět k vylití dravé říčky při náhlé bouřce," sdělil Rostislav Háma z dispečinku Povodí Moravy.

K častým příčinám záplav patří i špatně obdělávaná pole. „Rozšířeným nešvarem bývá vedení orby směrem dolů ze svahu místo po vrstevnicích. Voda tak má vyznačené brázdy, kudy při silnějších deštích stéká, a do vesnice nateče kromě dešťové vody i bahno z polí," vysvětlil Háma.

K pěstování ve svažitém terénu nejsou vhodné také některé plodiny, jako je například kukuřice, které přispívají ke snadnější erozi půdy. Špatné zkušenosti s přívalovými dešti mají v obci Želechovice nad Dřevnicí.

„Bleskovou povodeň jsme zažili v roce 2010. Sotva jsme z dotace opravili poškozený most, přišla další rána. V roce 2011 voda vyplavila byty a sklepy několika obyvatelům Želechovic," stěžovala si místostarostka Hana Svobodová. Ztráty na majetku byly v roce 2011 prý daleko vyšší než v roce předchozím, obešly se však bez obětí na životech.

První, kdo v případě bleskových povodní v obci zasahuje, jsou dobrovolní hasiči. Ti také monitorují hladiny vodních toků, aby mohli obyvatele včas varovat. „Prioritou je záchrana životů. Majetek zachraňujeme až po opadnutí největšího vodního přívalu," popsal práci hasičů zástupce mluvčího hasičů Zlínského kraje Štefan Hrtús.

Problémy s bleskovými povodněmi mají i v řadě dalších obcích na Zlínsku. Například v obci Šanov museli po letošní bleskové povodni řešit poškozenou komunikaci v místní trati Močířka.

Jako první opatření tu místní radnice čistí zanesené příkopy a zarážky. „Škody, které velká voda v obci počátkem letošního června napáchala, jsme už stihli odstranit. Povodně se naší obci naštěstí většinou vyhýbají. Doufám, že nás už nic podobného nepotká," vyjádřil své přání starosta obce Petr Škárek. V Tečovicích chtějí s bleskovými záplavami bojovat. „Pokud se nám podaří získat dotaci, plánujeme nad vsí vybudovat suchý poldr, travnaté remízky v polích nad vesnicí a další protipovodňová opatření," svěřil se starosta Tečovic Jaromír Doležal.