Měl to být metr na ty, kteří třeba opakovaně jezdí pod vlivem alkoholu anebo neustále usedají za volant, aniž by měli řidičský průkaz. Tedy na ty, kteří páchají trestné činy v dopravě. „Institutu odnětí věci budeme využívat častěji, zejména u recidivistů, kteří se opakovaně dopouští hrubého porušení dopravních předpisů," varoval před čtyřmi lety tehdejší šéf služby pořádkové policie ve Zlíně Bronislav Šabršula.

A vypadalo to, že to policie skutečně myslí velmi vážně. Během následujících dvou týdnů odevzdali policii klíče hned dva nepolepšitelní hříšníci. Jenomže po čtyřech letech je doslova ticho po pěšině. Vypadá to, jako by od těchto trestů upustili. Za vše hovoří čísla. Za celý loňský rok zabavila zlínská policie, která byla před čtyřmi lety prakticky největším propagátorem tohoto trestu, jen několik vozů. „To ale neznamená, že se tohoto práva zbavujeme," poznamenal její mluvčí Petr Jaroš.

Jenomže o mnoho růžovější situace není ani v ostatních okresech Zlínského kraje. Třeba kroměřížští policisté zabavili za celou dobu pouze jedno jediné auto. Šlo o řidiče, který neměl řidičák, přesto neustále usedal za volant. Tedy dopouštěl se trestného činu maření výkonu úředního rozhodnutí, za který hrozí i vězení.

„Od té doby jsme k podobnému kroku nepřistoupili. Děláme to skutečně jenom ve výjimečných případech. A pravda je, že podobné hříšníky na cestách až tak často nepotkáváme," zhodnotila situaci mluvčí policie v Kroměříži Simona Kyšnerová. A ani v jiných okresech to není se zabavováním aut nijak růžové.

„Před asi třemi lety jsme zabavili jednu Škodu Felicia. Vůz stál od té doby u nás a nakonec skončil v dražbě. Od té doby jsme zatím k tomuto kroku nepřistoupili," uvedl mluvčí uherskohradišťské policie Aleš Mergental.

A na Valašsku dokonce tohoto práva nevyužili vůbec. „Jednak to není až tak jednoduchá věc, navíc to stojí nemalé peníze," podotkl mluvčí vsetínské policie Vladislav Malcharczik.

A jemu dává za pravdu i mluvčí zlínské policie Petr Jaroš. „Pokud chceme nějakému řidiči zabavit auto, musíme prostřednictvím státního zástupce žádat soud, aby rozhodl o propadnutí věci," vysvětlil Jaroš. Než soud rozhodne, leží veškeré náklady spojené s odstavením a údržbou tohoto auta na bedrech policie.

„Až poté přechází na majitele. Navíc ne vždy soud rozhodne o propadnutí věci a vozidlo se vrací zpět k jeho vlastníkovi," doplnil Jaroš. Toto není jediné úskalí. Auto lze totiž zabavit pouze jeho majiteli. Zkušenost policie je však taková, že notoričtí přestupkáři auta často střídají.

Poněkud jiná situace se týká vozů, které se zabavují na kauci, což naopak strážci zákona využívají poměrně často. To se děje v případě, kdy řidič spáchá dopravní přestupek, kde je pokuta hodně vysoká a hrozí, že by ji třeba nezaplatil. Z vozu hříšníka se pak stává záruka a dokud sankci nezaplatí, svého čtyřkolového miláčka neuvidí. Třeba zrovna na policejním parkovišti v Uherském Hradišti stojí momentálně dvě auta a jedna motorka. Ty zatím marně čekají, až jejich majitelé zaplatí pokutu a odvezou si je domů.