Výroky, jimiž se před rokem tvrdě opřel do tehdejšího vedení města, prý vyplynuly z práva na svobodu slova a byly součástí politické polemiky.

Termín ustavujícího zastupitelstva vloni Ondrová s kolegy oddálila kvůli stížnosti proti výsledkům voleb, kterou podal dodnes neznámý muž P. Sedlář. Tehdejší vedení radnice však přehlédlo skutečnost, že se netýkala Zlína, ale Lhoty u Zlína, čímž nahrálo spekulacím Petra Gazdíka, že radní potřebovali více času, aby po sobě na radnici zametli stopy.

Soud svým rozhodnutím konstatoval, že coby politici museli tehdejší radní vydržet mnohem více než prostí občané. Zároveň potvrdil pochybení s odsunutím prvního zasedání zastupitelstva.

Musejí platit výlohy

„Žaloba byla zamítnuta v plném rozsahu. Žalobci musejí nahradit soudní výlohy a náklady,“ potvrdila mluvčí Krajského soudu v Brně Miroslava Sedláčková s tím, že se bývalé vedení Zlína může proti verdiktu odvolat k vrchnímu soudu.

Soudce Miloš Holeček po­ dle mluvčí své rozhodnutí odůvodnil tím, že město Zlín mělo před rokem věnovat stížnosti řádnou pozornost. „Chybná informace se sice objevila také na úřední desce Krajského soudu v Brně, avšak město si stížnost patřičně neprostudovalo. Zastupitelstvo mělo být srovnáno v řádném termínu a radní se neměli odvolávat na vyjádření ministerstva vnitra, které si informaci také neověřilo,“ vysvětlila Sedláčková.

Kritika Petra Gazdíka vedoucí k žalobě na ochranu osobnosti, kterou podepsali Irena Ondrová a další bývalí radní Zdeněk Blažek (ODS), Vladimír Řihák, Karel Jankovič a Martin Janečka (všichni ČSSD), byla navíc podle soudu v pořádku. „Žalovaný využil práva na svobodu slova. V daném případě se jednalo o politickou polemiku, nikoli dehonestaci,“ dodala Sedláčková.

Bývalá zlínská primátorka Irena Ondrová rozhodnutí hodnotí s nadhledem. „Samozřejmě výrok soudu respektuji. Počkám si však i s kolegy na písemné vyhotovení rozsudku. Až nám bude doručeno, máme patnáct dní na odvolání k Vrchnímu soudu v Olomouci s tím, že se můžeme odvolat i proti některým jednotlivým částem rozhodnutí,“ zareagovala.

Další z žalobců Zdeněk Blažek celou záležitost přijal s rozpaky. „Stojím si za tím, že se jednalo o neslušné chování. Obzvláště když zvážíme fakt, že pan Gazdík žádné ze svých tvrzení neprokázal,“ zareagoval s tím, že pokud se kolegové budou chtít odvolat, je připraven je podpořit. Stále si navíc stojí za tím, že odsunutí zasedání ustavujícího zastupitelstva bylo v danou chvíli správné.

Gazdík trvá na svém

O poznání lepší náladu měl Petr Gazdík. „Jsme samozřejmě rádi, že nám soud dal za pravdu,“ pochvaluje si rozhodnutí. Ani po roce nebere žádné ze svých tvrzení zpět. „Pochybení na straně bývalého vedení města Zlína jsme viděli od začátku. Je pro mne nepochopitelné, že se stížnost proti výsledku voleb blíže neprozkoumala a bývalá paní primátorka oddalovala termín ustavujícího zastupitelstva. To považuju za hluboce neprofesionální,“ nechápe stále Gazdík, obzvláště prý proto, že na stížnosti dokonce scházel podpis autora.

Nejvíce jej zaráží tvrzení bývalého vedení. „Všeobecně se ví, že volební kampaň ve Zlíně byla vypjatá. A bývalí radní, kteří se proti ní bouřili, najednou u soudu tvrdili, že je neurážela. Zato mé výroky ano,“ podivuje se.

Ačkoli u soudu své výroky nepodepřel o konkrétní důkazy, některá odhalení na sebe prý nenechají čekat. „Přiznávám, že mám zprávy o některých pochybných záležitostech, které by měly vyjít v budoucnu najevo,“ naznačil Gazdík s tím, že konkrétnější zatím být nemůže. (sjn)