Dokumentární film o atletovi, který trénoval i na Stadionu mládeže ve Zlíně, odvysílá prvně Česká televize.

„S Emilem Zátopkem jsem se setkal několikrát, naposledy v Otrokovické Besedě," vzpomíná sportovec z TJ Jiskra Otrokovice Vlastimil Bukovjan.

„Byl tam i se svou ženou, která ho držela při zemi, protože on byl opravdu živel, bavič, stále okolo něj byla spousta lidí a stále jim něco vyprávěl," zmiňuje dnes s úsměvem Bukovjan.

K respektu k Zátopkovi ho přivedl zejména otec, který se s Emilem znal dlouhodobě. „Dokonce jsme spolu závodili na vojně," vzpomíná Josef Bukovjan. „Byl jsem v roce 1960 u výsadkářů v Prešově a s Emilem jsme tam naběhali stovky kilometrů, byla to dřina," podotýká dnes už 77letý senior.

Pobaveně vzpomíná zejména na cestu vlakem z Mistrovství republiky v přespolním běhu. „Přestupovali jsme v Praze do úplně plného vlaku a nebylo si kam sednout. Emil si všiml, že v kupé sedí plukovník, který cestoval s rodinou na dovolenou. Využil tedy toho, že je vojenský oficír, postavil se před plukovníka a křičel na něj, ať okamžitě vyklidí kupé, protože my jsme tvrdě pracovali, zatímco on si jede na dovolenou," směje se bývalý běžec Josef Bukovjan.

Emil Zátopek přitom nevyhrával úplně vždy a všude občas totiž příšerně bloudil. „On byl schopný se úplně ztratit," popisuje pamětník. „Třeba v Otrokovicích na Mistrovství republiky v přespolním běhu vyhrál nakonec Koubek z Dukly Praha, protože Emil ztratil hodně času při hledání cesty. Zabloudil i při Běhu valašskými kotáry," dodává Bukovjan, který běhal od osmi set metrů až po maraton, stejně jako jeho synové.

Zavzpomínal také na Zátopkovy neuvěřitelné tréninky.

„Trénoval celé dny. Běhal třeba dvacetkrát 200 metrů, pak padesátkrát 400 metrů a klidně u toho popíjel pivo a pojídal chleba se sádlem," doplnil a potvrdil také, že Emil Zátopek byl příjemný a veselý nejen na veřejnosti, ale také v soukromí.

V dobrém na nejznámějšího československého atleta vzpomínají i další sportovci a shodují se, že Emil Zátopek byl skutečnou osobností, která se rodí jen výjimečně.

„Osobně jsem se s Emilem Zátopkem znal až v době, kdy už neběhal, ale dělal nám startéra. Tehdy jsem s ním občas promluvil a on hned spustil gejzír historek," vzpomíná známý zlínský běžec Jiří Prokop, který za pár týdnů oslaví šedesáté narozeniny.

„Už před pětačtyřiceti lety jsem chodíval do školy, která se jmenovala Škola Emila Zátopka," směje se nadšený sportovec.

I on potvrdil Deníku, jak byl Zátopek populární.

„Byl to smíšek, stále optimisticky naladěný a jeho žena Dana byla ještě příjemnější! Hlavně ale musím říct, že tvrdě trénoval a sám zkoušel různé způsoby nejen tréninku, ale i stravy. Třeba říkával, že když králík žere mrkev a dobře mu to běhá, tak že on bude taky jíst mrkev," popisuje Jiří Prokop, který se zejména stýkal se Zátopkovými kamarády Jindrou Roudným, Jardou Štrupem a Bořkem Pojezdným.

„Jindra byl asi jeho největší kamarád a vyprávěl nám nespočet příběhů, které s Emilem zažil. Pak s námi jezdíval do Německa na závody jako tlumočník," dodal.

Osud české legendy nyní zpracoval režisér David Ondříček.

„Zátopek je výzvou a celosvětovým tématem, které čeká na zpracování řadu let. Příběh obrovské vůle, talentu a mimořádného úspěchu. Když vidím fotografie šklebícího se Zátopka a půvabné, roztomilé Dany s oštěpem, dojímá mě to. Zátopek je příkladem člověka, který šel tvrdě za svým cílem, ničeho se nezalekl a svými činy spojoval lidi a národy," zmínil v médiích David Ondříček.

MARCELA KANIOVÁ