Zdeněk Pokluda: I jako velký šéf se Tomáš Baťa dokázal otevřeně omluvit za chyby

Od té doby uplyne v neděli už 140 let. Vzpomenout kulaté výročí mohli lidé například i uplynulé úterý ve Zlíně na derniéře divadelní hry Tomáš Baťa, živý, pro niž napsal scénář Dodo Gombár, který hru také režíroval. Inscenace vznikla ve spolupráci s Nadací Tomáše Bati a je první částí volné divadelní trilogie věnované rodině Baťů a jejich odkazu. „Hru jsem viděl a moc mě oslovila," říká devětašedesátiletý Zdeněk Pokluda z Informačního centra Baťa zlínské Univerzity Tomáše Bati. Ten v rozhovoru pro Deník na osobnost Tomáše Bati při příležitosti výročí jeho narození vzpomíná.

Jaký byl podle vás Tomáš Baťa?

Byl určitě člověkem, který se choval a jednal čitelně, srozumitelně. Lidé nemuseli pochybovat o jeho úmyslech a činech. Byl optimistou a hledal cesty k řešením, pozitivním výsledkům. A povzbuzoval lidi kolem sebe ke spolupráci a k nejlepším výsledkům. Hodně četl a naučil se znát lidi, dovedl je strhnout vlastním příkladem. Jako miliardář a velký šéf se dokázal veřejně omluvit za svou chybu.

Co považujete za jeho největší odkaz, ať ve Zlíně, či ve světě?

Asi navždy se Baťa zapsal do našich dějin svým podnikatelským a společenským programem: od roku 1924 zavedl svůj proslulý systém vysoké mzdy (pro zaměstnance), nízké ceny (pro zákazníky), přiměřený zisk (pro podnikatele). Chtěl tím dosáhnout spolupráce zaměstnanců s podnikateli. Ludvík Vaculík o tom řekl, že Tomáš Baťa byl utopistou, kterému se pořádný kus sociální utopie podařilo uskutečnit. K jeho odkazu samozřejmě patří také dodnes sloužící školy, nemocnice atd. A také speciální baťovský či zlínský architektonický styl továrny a domy z červených cihel obklopené zelenými zahradami.

Jméno Baťa nese ve Zlíně celá řada institucí, od univerzity, přes nemocnici až třeba po ulice. Měli bychom mu věnovat ještě více pozornosti? Jak třeba?

Baťa by měl jistě radost, kdybychom se drželi jeho zásad, například hesla „Dělejme třeba sebenepatrnější věc, ale dělejme ji nejlépe na světě." Pokud jde o hmotné památky, jistě se podaří obnovit Památník Tomáše Bati. A kvůli turistům, kteří ve Zlíně hledají Baťův rodný domek, by bylo dobré upozornit, že ten domek stál přímo v prostoru severozápadního nároží Městského divadla.

Sám jste autorem několika knih o rodině Baťů, připravujete při příležitosti výročí vzpomínkovou publikaci?

Zdá se mi, že k Tomáši Baťovi není třeba psát vzpomínkové publikace k určitému výročí, protože vlastně pořád vycházejí o něm knížky. Třeba jen v uplynulém půlroce jich vyšlo několik, jako například tlustý životopis pod názvem Tomáš Baťa život a práce hospodářského buditele anebo čtenářsky přístupné zpracování Tomáš Baťa zblízka a další. Na naší univerzitě byla před nedávnem vydána publikace nazvaná Vzdělávání a výzkum ve Zlíně od Tomáše Bati po univerzitu a je v ní řada informací o Baťových kontaktech s vysokoškolskými a akademickými pracovišti, což není zrovna všeobecně známo.

Je něco, co vás osobně během dohledávání faktů při tvorbě knih překvapilo?

Překvapuje mě hodně věcí. Třeba to, že jednu dobu zkoušel hrát v ochotnickém divadle. Anebo při všem zaneprázdnění organizoval ve Zlíně roku 1918 kurzy vědeckých přednášek, na které zval univerzitní profesory z Prahy. Také jsem donedávna nevěděl, že s pomocí vědeckých metod pěstoval zemědělské hospodaření s pokročilou rostlinnou i živočišnou produkcí. Anebo jsem zjistil, že Tomáš Baťa byl největším daňovým poplatníkem v Československu z jeho daní vláda hradila rozpočet tří ministerstev. A na jiná zajímavá a ne docela známá fakta narážím dost často.

V regionu si výročí připomínají ať už zmíněnou divadelní hrou, či třeba shromážděním u jeho hrobu na Lesním hřbitově. Myslíte, že si na něj vzpomenou i v zahraničí?

K nám do univerzitní knihovny docházejí publikace, které se v cizině čas od času vydávají o baťovském podnikání. V tom vidím svědectví, že i v jiných zemích paměť o Tomáši Baťovi trvá. 

Některé citáty Tomáše Bati

• „Co chceš, můžeš."
• „Snažte se dělat věci nejlépe na světě a svět si vyšlape cestičku k vašim dveřím."
• „Když všichni mluví o nemožnostech, hledej možnosti."
• „Každý člověk je zámožný, pokud má zdravé ruce a rozum."
• „Náš zákazník náš pán."
• „Než něco řeknu, musím přemýšlet, co mi ten druhý na to odpoví."
• „Najít správný směr mezi opatrností a odvahou je to největší umění."
• „Nenapodobovat, být v čele!"
• „Boj je podstatou života. Kdo nebojuje, nemůže ani zvítězit."
• „Dělejme třeba nejnepatrnější věc na světě, ale dělejme ji nejlépe."
• „Neříkej, že to nejde, raději řekni, že to zatím neumíš."