Zatímco krajské město považuje tento návrh za rozumný a dokonce mírně stranící Želechovicím, tam se s příliš vřelým ohlasem neshledal.

V obci totiž netuší, co by si s majetkovými podíly odpovídajícími zhruba dvěma a půl procenta počali.

Místo nich by proto v případě městských společností chtěli peníze na ruku. O akcie lukrativních společností typu Česká spořitelna či Jihomoravská plynárenská, ve kterých má Zlín podíl, však zájem mají. Ty však město Želechovicím zatím dát nemíní.

„Chceme, aby dělení majetku bylo vyvážené, objektivní a spravedlivé pro obě strany,“ ujistil náměstek zlínské primátorky Miroslav Hladík. Dodal, že zákon jasně stanovuje způsob dělení majetku při osamostatnění obce, a to jako poměr podle počtu obyvatel původní a nově vzniklé obce.

V tomto poměru, odpovídajícímu zhruba dvěma a půl procentům, tedy radnice chce rozdělit movitý majetek vedený v účetnictví Zlína k 31. prosinci 2008. Má být snížený o hodnotu jmění zařazeného v účetnictví města před 1. lednem 1999, která bude brán jako vyřazený majetek.

„Tato varianta je obecně výhodnější pro Želechovice, protože bereme jako základnu pro vypořádání hodnotu veškerého movitého majetku od 1. ledna 1999 v původních pořizovacích cenách, ne v cenách zahrnujících jejich reálné opotřebení,“ podotkl Hladík.

Lídr vítězné kandidátky voleb do želechovického zastupitelstva Michal Špendlík ovšem upozorňuje, že není pro jakékoliv zvýhodnění.

„Ať se postupuje podle zákona, žádné zvýhodnění neočekáváme,“ prohlásil.

Podle návrhu schváleného počátkem týdne zlínskými radními by se želechovickým vyplatil například podíl v Dopravní společnosti Zlín-Otrokovice, Správě domů Zlín, STEZA Zlín, Filharmonie Bohuslava Martinů či zlínské Pohřebnictví.

„Jedná se o případy, kdy Zlín vlastní pouze jednu akcii, nebo při rozdělení základního vkladu města do společnosti by Želechovicím připadla hodnota nižší než dvacet tisíc korun, což neumožňuje obchodní zákoník,“ vysvětlil náměstek Hladík.

Město si chce také ponechat stoprocentní podíl ve společnostech, které podle něj tradičně patří Zlínu, jako je například filharmonie.

Sumu, která podle návrhu Želechovicím připadne, zatím nechtěl předjímat. Obec odhaduje, že celkový majetkový nárok včetně akcií či dobytných pohledávek by mohl činit sedmdesát milionů korun, přičemž preferuje výplatu obchodních společností města v penězích.

Náměstek Hladík prý nechce předjímat, kolik obec dostane. Uvádí, že stav financí bude známý po dopočítání finanční uzávěrky města za loňský rok, což bude příští pátek.

Tržní ceny společností, a tedy i podílů pro Želechovice, stanoví dva soudní znalci zřejmě během dubna či května.

„Těžko říci, jak to vyjde. Někdy může mít společnost s vysokým základním kapitálem nižší tržby než společnost s nízkým základním kapitálem. Nenese výnos, a naopak se musí dotovat,“ upozornil ekonom a zlínský zastupitel Boris Popesko s tím, že to by mohl být třeba případ Dopravní společnosti Zlín-Otrokovice.

Zlínská rada dále navrhuje, aby Želechovice i nadále měly zhruba dvouapůlprocentní podíl v technických službách, hokejovém klubu či vodovodech a kanalizacích, což je prý záležitost tradice.

Špendlík míní, že by se hlavně měly obě strany sejít, a probrat dělení majetku osobně.

„Každopádně v souladu se zákonem je vždy více variant než jenom ta navrhovaná radnicí. Konkrétně si myslím, že by nebylo nic proti ničemu dostat akcie České spořitelny nebo Jihomoravské plynárenské společnosti. U těch se můžeme volně rozhodnout, zda si je nechat a pobírat dividendy či je prodat. Což u podílů ve společnostech města není tak jednoduché, protože se nejedná o veřejně obchodovatelné společnosti,“ uvedl Špendlík.

Želechovice by prý byly ochotny přijmout i pohledávky, nicméně jen ty, které nejsou nedobytné.

Opodstatnění má podle něj pro obec ponechání akcií Vodovodů a kanalizací Zlín, protože jejich infrastruktura je i v Želechovicích.

„Jakoukoliv jinou společnost města, která poskytuje smluvní služby, lze ale nahradit výběrovým řízením,“ upozornil.

Také je pro posunutí hranice data rozhodného pro dělení majetku.

„Obec vznikla rozhodnutím krajského úřadu 6. srpna. Podle nás je hodně nejasných majetkových změn v bilanci města za poslední půlrok, jako jsou neplánované investice do nemovitostí v různých částech města,“ sdělil Špendlík.

Upozornil také na to, že dělení podléhají i nemovitosti mimo katastr Zlína, které město vlastní. želechovičtí by také chtěli, aby se jejich podíl zvýšil o sumu, kterou podle nich Zlín ušetřil tím, že od referenda vykonával v obci jen nejnutnější provozní výdaje. Příjmy však inkasoval v plné výši,“ uzavřel Špendlík.