Vytyčený koridor tratě má totiž kolem sebe sto metrů ochranného pásma z každé strany, v nichž platí stavební uzávěra. Její případné zrušení je zatím v nedohlednu.

Přitom například vesnice Ublo leží v ochranném pásmu téměř celá. Hlavním problémem je tak pro tamní obyvatele nemožnost jakýchkoliv stavebních úprav vyjma udržovacích prací. „Většina rodinných domů je ve stavební uzávěře. Občané nemohou své domy ani rekonstruovat, což je v době státních dotačních programů jako Zelená úsporám značně diskriminační,“ poukázala místostarostka Ubla Hana Srněnská.

Lidé, kteří vlastní domy v ochranném pásmu, totiž nesmějí zvyšovat jejich hodnotu. „V případě, že by se trať opravdu stavěla, by se některé budovy musely demolovat. Takže se hodnota tohoto majetku nemůže zvyšovat stavebními úpravami, jako je například zvýšení vazby, jakýmkoliv zásahem do nosných konstrukcí, ale ani třeba novým vikýřem ve střeše,“ vysvětlil vedoucí stavebního úřadu ve Vizovicích Libor Janků.

Kdyby si někdo v Uble chtěl postavit nový dům, opět narazí. „Pozemky vhodné k výstavbě rodinných domů jsou také pod stavební uzávěrou. Kvůli tomu jsme nuceni hledat tyto lokality v okrajových částech obce, kde zase máme problémy jednak s inženýrskými sítěmi, ale také s pozemkovým fondem, který nechce zábory půdy k výstavbě v těchto vzdálenějších lokalitách povolovat,“ nastínila místostarostka.

To podle ní brání jakémukoliv rozvoji obce. „Přímo na drážním tělese je navíc vybudována asfaltová komunikace, která je významnou spojnicí obcí Jasenná, Ublo a Bratřejov. Tato cesta je také v podstatě jedinou přístupovou komunikací k rodinným domům, které jsou na druhé straně drážního tělesa,“ poznamenala Srněnská s tím, že případná stavba trati by znemožnila dopravní obslužnost obce.

Ochranné pásmo se nelíbí ani Vizovicím. „Původně to bylo šedesát metrů, ale vzhledem k tomu, že se přesně neví, která varianta cesty se má schválit, rozhodl kraj asi před dvěma lety o rozšíření až na sto metrů z každé strany. To nám brání v rozvoji,“ netěší starostku Vizovic Alenu Hanákovou.

Na začátku města se totiž toto ochranné pásmo setkává s dalším, které je vyhrazeno pro rychlostní silnici R49. „Máme tam průmyslovou zónu, která prostě nemá místo na jakýkoliv rozvoj. Navíc do budoucna by tu snad mělo být ještě další ochranné pásmo kvůli vedení vysokého napětí, takže by to tu bylo pásmy přímo prošpikované,“ kroutí hlavou Hanáková.

Na blízkost ochrannému pásmu doplatilo i vizovické sídliště Štěpská, které se mělo zazeleňovat. „Už jsme na tento projekt získali dotace, ale část sídliště bohužel leží v ochranném pásmu. Peníze jsme tak byli nuceni využít jinde,“ vzpomněla starostka.

Proto město v lednu požádalo Zlínský kraj na společném jednání alespoň o zúžení koridoru na původní šedesátimetrovou šířku. „Hejtman nám navrhl, abychom zpracovali návrh, kudy by měla trať vést. Na základě toho se rozhodne, co bude dál,“ uvedla Hanáková.

Koridor trati je stanoven v Zásadách územního rozvoje (ZÚR) kraje, které se každé dva roky aktualizují. „Proto chceme předložit na zářijovém zasedání zastupitelstva kraje ke schválení aktualizaci. Nyní jsme ve fázi sběru připomínek, podnětů a nápadů od jednotlivých obcí, které mohou být zohledněny. Všichni tedy mají možnost předložit své připomínky a argumenty,“ upozornil mluvčí kraje Milan Plesar.

Dodal, že finanční náklady na projekt trati nepřesahují čtyři miliardy korun. „Tento záměr není v současné době hlavní prioritou kraje v oblasti železniční dopravy. Tou je jednoznačně elektrifikace a modernizace železniční trati Otrokovice – Zlín – Vizovice,“ poznamenal mluvčí.

Právě nejistota, zda a kdy se takový projekt vůbec promění v realitu, ale starostům dost vadí. „Nikdo tady tomu moc nevěří. Přece se stále ruší tolik vlakových spojů, a tady by se měla stavět celá trať? Hlavně bychom už chtěli vědět, jak to vlastně bude,“ řekla starostka Pozděchova Vlasta Sláčíková.

Projektu nevěří ani obyvatelka Pozděchova Marie Štachová. „Stejně se to nikdy nepostaví a je ta uzávěra zbytečná. To bude třeba za třicet nebo i víc let, až my tu nebudem,“ řekla.

S tím souhlasí i starosta Josef Daněk z Valašské Polanky, kde kvůli uzávěře nemohla svůj provoz otevřít zahraniční firma. „Ochranné pásmo tu bude třeba padesát let, ale obce s tím nic neudělají, dokud to bude v ZÚR,“ povzdechl si.

V Prlově sice stavební uzávěra brání opravě sportovního areálu, ale starosta Ladislav Gargulák je smířlivější. „Možná to neumíme docenit. Ale chybí tomu odůvodnění, proč je to tak významné,“ prohodil starosta.

Smyslem propojení podle krajského mluvčího Plesara je, aby bylo možné využívat taktovou dopravu na uzavřených okruzích železnic, které nekončí v určitém městě nebo obci.

„Tímto propojením by se ve Zlínském kraji vytvořil okruh mezi Hulínem, Valašským Meziříčím, Valašskou Polankou, Vizovicemi, Otrokovicemi a Hulínem. Také by se zavedla doprava šetrnější k životnímu prostředí do oblastí se zvýšenou ochranou přírody a krajiny,“ uzavřel mluvčí.