Ceny potravin v obchodech a jejich původ jsou stále pro zemědělce z regionu tématem číslo 1. Řešit budou teď promrznutí obilovin

„Je v absolutně nejlepší kondici, v jaké kdy bylo, pokud tedy odlišíme zemědělskou výrobu a spotřebitele,“ domnívá se Červenka.

O potravinách se vedou všelijaké diskuse, ale české zemědělství je na tom podle něj s výkonem nejlépe od revoluce. „Problémem jsou pouze nekvalitní či špatně označované potraviny z jiných zemí, které se k nám dostávají,“ má jasno podnikatel.

Sám je však názoru, že se české zemědělství nemá čeho bát.

„Když srovnám podmínky a dotace v jiných zemích, musím znovu říct, že naše zemědělství zkrátka kvete. A to i díky tomu, že se objevují stále nové metody zpracování,“ zhodnotil Červenka.

Ostatní zemědělci ze Zlínska ale ve svém hodnocení tak pozitivní nejsou. Oslovená družstva si stěžují zejména na to, že jim obchodní řetězce diktují nepřiměřené ceny. A právě proto prý nabízejí markety častěji potraviny ze zahraničí. Ke spotřebitelům se tak podle zemědělců dostává zboží horší kvality.

„Odběratelům prodáme mléko pouze za osm korun, ale v supermarketech jsou ceny docela jiné. To samé je i s masem. Počasí neovlivníme, ale s tímto by se mělo něco dělat. Supermarkety si nemůžou diktovat, co kolik bude stát,“ je přesvědčená ekonomka družstva v Sehradicích Milena Kovářová.

Když se supermarketům ceny nelíbí, tak údajně sáhnou po levnějších a rozhodně méně kvalitních výrobcích ze zahraničí.

Je jí prý jasné, že se orientují podle kupujících, pro které je většinou na prvním místě cena.

„Když jdu do obchodu, tak se řídím cenou. Někdy sleduji, jestli je výrobek z České republiky, či ne. Ale to málokdy. Výjimku tvoří zelenina, kterou kupuji výhradně na trhu ve Zlíně,“ svěřila se například Iveta Dovrtělová, a potvrdila tak trend nakupování třeba horších, ale rozhodně levnějších potravin.

S odbytem zemědělských produktů se tak potýká také předseda ZOD Delta Štípa Petr Slovák. „Komodity, u kterých je jistota stoprocentní prodejnosti, spočítáte na prstech jedné ruky,“ říká Slovák .

Výčet všech problémů zemědělců by podle něj vydal na menší časopis.

„Vezměte si třeba evropské dotace. Vyhlásí výzvu, my se na ni začneme chystat, ale mezitím se změní pravidla, takže můžeme začínat nanovo. Tuzemská legislativa jde navíc zcela proti zdejším zemědělcům. Dostávají se sem pak zahraniční,“ postěžoval si Slovák.

Vstup zahraničních zemědělců do Česka se nelíbí ani Josefu Gajdošíkovi ze ZDV Halenkovice.

„Vidím kolem sebe problémy s vejci a očekávat se dají například i s vepřovým masem. Ceny půjdou nahoru a bude se zase dovážet někde ze zahraničí,“ je si vědom Gajdošík, který současně lidem vzkazuje, že obviňují zemědělce z vysokých cen potravin úplně zbytečně.

„My ceny neovlivníme. Ty si určují supermarkety,“ připomněl slova sehradické ekonomky Kovaříkové.

K prodávaným produktům přidáváme naši marži, která musí pokrýt všechny náklady, které v souvislosti s prodejem produktů máme, vysvětluje například mluvčí Billy Gabriela Bechynská.

„Jde o náklady na příjem zboží, skladování, obsluhu, prodej či balení,“ dodává mluvčí.

A co čeká spotřebitele do budoucna? Podle Jany Brázdilové z Okresní agrární komory ve Zlíně zejména dopady vymrznutí řepky či obilovin.

„To bude zřejmě pro republiku poměrně závažné. Z dlouhodobějších věcí bych uvedla také už zmíněné dovážení potravin ze zahraničí,“ podotkla Brázdilová.

Podle ní je totiž české zemědělství čím dál více na okraji zájmu.

„Peněz je stále méně. Je však potřeba si uvědomit, že lidé ze zemědělství nejsou po propuštění schopni pracovat třeba na manažerských pozicích. Časem tvrdě pocítíme následky,“ poznamenala agronomka.