Právě tato stavba patří v jeho profesní kariéře mezi nejvýznamnější a řadí se vedle jeho dalších důležitých počinů, jakými jsou například Československý pavilon na Světové výstavě v Montrealu nebo budova Laterny magiky na Světové výstavě v Ósace. Spolupracoval při rekonstrukci Smetanova divadla a Národního divadla nebo při rekonstrukci Východočeského divadla Pardubice.

Soutěž na projekt nové divadelní budovy ve Zlíně byla vyhlášena v roce 1959, z níž jako vítěz vyšel právě návrh architektů Miroslava a Karla Řepových, který pak zpracoval tým pod vedením Františka Rozhona.

S výstavbou se začalo již v roce 1960 a nový stánek Thálie byl dokončen v roce 1967. Nová budova byla slavnostně otevřena 11. listopadu 1967 premiérou Mahenova Jánošíka v režii Karla Pokorného.

Zlínské divadlo se může hrdě hlásit k tomu, že patří mezi Řepovy nejoblíbenější projekty.

„To byl můj první projekt, který jsem dělal ještě se svým otcem. Je to má srdeční záležitost a pořád se tam rád vracím. Ta stavba je navíc stále v dokonalém stavu,“ řekl architekt v rozhovoru k jeho 90. narozeninám pro Pardubický deník.

Před šesti lety byl osobně přítomen na oslavách výročí 50 let budovy Městského divadla Zlín a nadšeně prováděl diváky.

„Městské divadlo Zlín s panem architektem Řepou konzultovalo veškeré úpravy budovy, které se v minulosti realizovaly. V loňském roce získalo jeho kladné stanovisko i rekonstrukci hlediště Velkého sálu, kterou právě v příštím týdnu zahájíme,“ uvedla Irena Pelková, pověřena funkcí ředitelky Městského divadla Zlín.

Městské divadlo Zlín se připojuje k vyjádření upřímné soustrasti všem pozůstalým a vyjadřuje úctu k památce Miroslava Řepy a jeho odkazu, který ve Zlíně zůstává v podobě stavby této významné divadelní scény.