„Dvě teplé zimy pro přírodu ještě nic neznamenají. Některé druhy přezimují hůře, některé lépe. Rostliny navyklé na promrzání půdy a sněhovou pokrývku ale na jaře vodu postrádají,“ vysvětlil Pospěch a dodal, že situace je o to prekérnější, o co víc se nám padesát let dařilo ničit schopnost krajiny si vodu udržet.

Na oteplování nejdříve zareagovali zástupci hmyzí říše. Teplomilné druhy se proto začaly přesouvat do vyšších míst.

„Příkladem je kudlanka nábožná, která se začala objevovat i na 911 metrů vysokém Velkém Lopeníku,“ upozornil biolog. Vysoké teploty v zimním období ovlivňují také dřeviny v Chřibech i v Bílých Karpatech.

„Sucho a teplo hůře snáší buky a smrk. Proto zkoušíme také například vysazovat duby s borovicemi,“ poznamenal buchlovický lesní správce Zdeněk Zálešák.

Suchý leden je špatný i pro buky

Právě borovice patří k původní dřevinám a na rozdíl od smrků nelákají kůrovce. Na exponovaných místech Chřibů nesvědčí podle Zálešáka suchý leden ani bukům.

Mírná zima neprospívá ani ovocným stromům na zahrádkách.

„Stromy se dříve probouzejí a jejich květy pak snáze zmrznou. Teplá zima bez sněhu nedovolí stromům si patřičně odpočinout. Takové počasí má pak špatný vliv také na dozrávání ovoce,“ konstatovala profesionální zahradnice ze Slovácka Marie Surovocová.