Celý proces začíná na recepci kliniky, kde bezdětný pár vyplní dotazník a zaregistruje se. Za několik dní se sejde s lékařem. „Mužům necháme udělat spermiogram, u žen zase vyšetříme hormony a vejcovody. Díky výsledkům získáme obecný pohled, proč pár nemá děti. Navrhneme léčbu, se kterou potom pár musí souhlasit,“ řekl průkopník asistované reprodukce v České republice a přednosta zlínské kliniky profesor Ladislav Pilka.

Zatímco před revolucí se na léčbu čekalo i několik let, nyní bývá pár zařazený do programu během několika týdnů. Úspěšnost oplodnění a donošení dítěte pak dosahuje přibližně padesáti procent a u darovaného vajíčka ještě o deset procent více.

Chlapi to mají jednodušší

Obecně lze říci, že mnohem menší útrapy při asistované reprodukci čekají muže. Ten se ve stanovený den dostaví na kliniku, aby odevzdal svůj ejakulát. close zoom_in close zoom_in Stane se tak v útulné místnosti s gaučem, erotickými časopisy na stole a plakáty s obnaženými dívkami. Až naplní příslušnou zkumavku, zazvoní a z malého okýnka si už vzorek odebere laborantka. Pro partnera tímto role v umělém oplodnění v danou chvíli většinou končí. Může se však stát, že muž svůj relativně jednoduchý úkol nezvládne. Musí tedy přijít jindy nebo zkumavku naplní v pohodlí domova. Do hodiny od úkonu by však měl vzorek dopravit do laboratoře.

Historky o tom, že v případě neschopnosti pomůže muži sestřička, tak nejsou pravdivé. „Takové pomocnice tady opravdu nemáme,“ usmál se Pilka. Deset tisíc „vyrobených“ embryí za sedm let. Někteří muži však v ejakulátu žádnou spermii nemají, v té chvíli musí přijít na řadu lékař se skalpelem. „Muži nařízneme varle a spermii získáme přímo z něj. Někdy může mít životaschopnou třeba jen jednu,“ upozornil Pilka.

close zoom_in Ženu naopak čeká o poznání náročnější proces. Musí podstoupit hormonální stimulaci, kdy několikrát denně injekčně užívá estrogen a progesteron. V nejjednodušším případě pak stačí jinak „línou“ spermii dopravit přímo k vajíčku. Velmi často se ale stává, že má žena neprůchodné vejcovody, proto musí k oplodnění dojít mimo tělo matky. Tuto práci má ve Zlíně na starosti například embryoložka Kateřina Tvrdoňová. „Asi tak deset tisíc embryí,“ odpověděla na otázku, kolikrát za sedm let praxe spojila vajíčko se spermií.

Vše provádí v takzvaném mikromanipulátoru, ve kterém se pracuje s nástroji, jejichž části bývají až sedmkrát tenčí než lidský vlas. O všem se vedou pečlivé, několikrát jištěné záznamy. Jakákoliv záměna je tak vyloučena.

Vybrat pohlaví nelze, i když je to technicky možné

Pokud se vajíčka se spermiemi podaří spojit, vzniknou embrya. Ta se dva až čtyři dny ponechají v inkubátoru a pak se vloží do dělohy budoucí matky. close zoom_in Při podezření na genetické onemocnění se odebere po dvou dnech z embrya jedna z buněk, která se geneticky vyšetří. Odhalí se tak například možné riziko dědičných chorob, jako je šeroslepost či hemofilie.

„Obvykle jsou postiženější mužské zárodky,“ komentovala Tvrdoňová. I když je možné rozpoznat, zda je budoucí človíček chlapec nebo děvče, pohlaví si vybrat ze zákona nelze. Klinika tak například musela zklamat manžele, kteří měli pět dcer a jako šesté dítě chtěli mít syna. Pokud je embryo zdravé, vloží jej lékaři do dělohy budoucí matky.

„Víme už doslova na milimetr přesně, kam jej umístit. Obvykle se vkládají embrya dvě. Více než dvojčata nejsou kvůli zdravotním rizikům žádoucí. Zpravidla jej vybere embryolog, přece jen má více zkušeností. Pokud si to ale rodiče vyloženě přejí, necháme to na nich,“ přiblížil profesor Pilka. Jestliže se embryo zdárně vyvíjí, stará se o ženu dále její gynekolog a na kliniku reprodukované medicíny už nedochází.

Jaké chcete mít dítě? Vyberte si

Ne vždy je však možné, aby dítě pár zplodil z vlastních spermií nebo vajíček. V tomto případě musejí pomoci dárci. Klinika má zmražené dávky spermií od asi tisíce mužů, vajíčka jdou zajištěna od přibližně osmdesáti žen. close zoom_in

U každého vzorku klinika eviduje údaje o dárci. Budoucí rodiče si tak mohou v podstatě vybrat, jak by mělo jejich dítě v dospělosti vypadat. „Výběr je ale omezený. Je třeba možné, že dvoumetrového blonďatého házenkáře zrovna mít nebudeme,“ usmál se expert.

Identita dárce zůstává před rodiči utajena. Stejně tak se dárce nedozví, které dítě nosí jeho genetické informace. Klinika však údaje uchovat musí. „To pro případ, kdyby dítě vážně onemocnělo a údaje o dárci by k léčbě pomohly. Povolit by to však musel soud,“ řekl Pilka.

Spermiemi chtěl štamgast uhradit účet v hospodě

close zoom_in I u dárců spermií a vajíček platí, že muži to mají na rozdíl od žen mnohem jednodušší. Dárkyně totiž musejí podstoupit přibližně měsíční hormonální přípravu, která doslova rozpumpuje vaječníky. Během jednoho menstruačního cyklu dozraje namísto obvyklého jednoho i více než deset vajíček. Ženy pak ještě na konci tohoto cyklu čeká operativní zákrok, při kterém jsou vajíčka odebrána. Darování je bezplatné, žena však dostane kompenzaci dopravy či nepřítomnosti v zaměstnání. Částka činí přibližně patnáct tisíc korun.

Naopak muži poměrně pohodlně darují spermie v odběrové místnosti. Jako kompenzaci jiných ztrát dostanou tisíc korun za každý odběr. Přijít mohou desetkrát za život. Ne všichni dárci jsou však vhodní. Přísným výběrem, kdy záleží na kvalitě spermií i genetické výbavě, projde jen polovina z nich. U žen je toto číslo vyšší, a to hlavně díky hormonální přípravě.

Právě proto, že klinika kompenzuje újmy vzniklé odběrem, se zejména u mužů už několikrát stalo, že si darováním spermií chtěli rychle finančně vypomoci. „Volali nám v noci z hospody, že nemají na zaplacení útraty, a že by proto přišli. Musíme jim vždy vysvětlit, ať se dostaví, až bude den a budou střízliví,“ konstatoval Pilka.

Nic není zadarmo, platí se až 70 tisíc

close zoom_in Jeden oplodňovací cyklus přijde na dvacet až sedmdesát tisíc korun podle náročnosti, zdravotního stavu a použité techniky oplodnění. Pojišťovna přitom přispívá asi dvaceti tisíci na každý cyklus.

„Například opravdu špičkové léky stojí sedm tisíc, od pojišťovny na to dostaneme jen tisíce tři. Zbytek si musí klient bohužel doplatit,“ podotkl Pilka. V České republice se navíc hradí jen tři cykly. A ani ty nemusejí podle odborníka některým párům stačit k dosažení kýženého výsledku. „Někdy je počet pokusů o oplodnění vyšší než deset,“ podotkl Pilka.

Pokud se oplodnění z nejrůznějších důvodů nezdaří ani po několika cyklech, lékaři další pokusy párům rozmlouvají nebo hledají jiné řešení. Možností je adopce nebo velmi složitá varianta, aby jim jejich dítě porodila jiná žena.

Že je dítě napůl Valach a křesťan, to Židům nevadí

close zoom_in Specialisté na reprodukční medicínu musejí přímo ve Zlíně měsíčně hlídat přibližně sto cyklů, další stovku pak na klinice v Brně. Zatímco ve Zlíně jsou klienty zejména Češi, v Brně jednoznačně převládají cizinci. „Jezdí tam hlavně Američané a Izraelci, ale i Nizozemci, Rakušané nebo Poláci,“ vyjmenoval profesor. Ve Zlíně ošetřují také Američany, navíc má časem přibýt klientela z Ruska.

Zajímavostí je například to, jak si Židé hlídají, aby při oplodňovacím procesu bylo vše takzvaně košer. „Přijede rabín, který večer laboratoř zamkne. Ráno zase přijde a odemkne ji,“ popsal příklad precizního zabezpečení. Zajímavé také je, že Izraelcům nevadí, že vajíčko pochází od dívky třeba z Valašska. „Jejich pravidlem je, že o národnosti rozhoduje matka, která dítě porodí. Nevadí tedy, že je v něm kousek křesťana,“ ujistil Pilka.

Matador reprodukční medicíny, který se věnuje umělému početí dětí už několik desítek let, byl i u toho, když se narodil první takový potomek ze zkumavky českým rodičům. Čeští vědci byli druzí na světě, kterým se něco takového podařilo.

„V roce 1978 se narodila v Anglii dívka, v roce 1982 jsme měli my chlapce v Brně,“ zavzpomínal Pilka. Díky šikovnosti lékařů a personálu kliniky reprodukční medicíny a gynekologie se už narodilo přes tisíc dětí. Každý rok se mohou všichni navzájem setkat ve zlínské Baťově vile.

A jaké máte zkušenosti s plozením dětí vy? Napište to do diskuze pod článkem.

David Karola, Anna Novotná