„Ježíš se narodil v Betlémě a Marie jej zavinula do plenek a uložila do jesliček v chlévě, kde nocovali. Zdejší pastevci byli v té době se svými stády daleko od domova a v noci k nim sestoupil anděl Páně a zvěstoval jim narození spasitele: „Dnes se vám narodil Spasitel, Kristus Pán, v městě Davidově,“

Nejslavnější a nejkrásnější lidský příběh – narození Ježíše, si lidé opět mohli tento víkend připomenout v rožnovském Muzeu v přírodě. Živý betlém v Rožnově pod Radhoštěm je již tradiční krásnou připomínkou blížících se Vánoc. V komorním amfiteátru se tato předvánoční hudebně-divadelní akce konala již po sedmadvacáté.

Na lidovou hru o narození Ježíše podle evangelia svatého Matouše dorazily opět stovky návštěvníků.

„Vždy se na tuto krásnou hru těšíme, vidíme ji již po páté a stále se nám moc líbí. I dětem,“ svěřili se například manželé Pavlíkovi z nedalekého Valašského Meziříčí.

Lyžařská škola Razulák.
Další areály hlásí začátek sezony. Od pátku pojede Horal i Sachova studánka

Nejznámější lidský příběh lidstva divákům, kteří zaplnili amfiteátr, připravili tanečníci, zpěváci a muzikanti z rožnovských souborů Javořina, Radhošť a Soláň, Žesťový kvintet Josefa Blinky a členové Jezdeckého klubu Valašsko.

V jejich um, profesionalitu a spolehlivost věří i režisér představení Tomáš Gross.

„Naprosto jim důvěřujeme, navíc, je obsahová osa stejná již patnáct let, tedy od jejích drobných změn, neměnná,“ uvedl.

Představení narození Ježíše má velké obsazení, kromě lidí v něm mají svou úlohu i zvířata.

„Co se týká práce s lidmi není to náročné, vystupující soubory jsou velmi zodpovědné, představení mají naučené, získali si obrovskou důvěru. Například letos se při představení sešli až po dvou letech a bylo to bez problémů,“ pochválil účinkující členy souborů Tomáš Gross.

Podle něj se zvířaty (koně, ovce, oslík, pozn. red.) nejsou také problémy. Koně, na kterých dorazili tři králové, jsou vybírání klidní a zvyklí na podobné akce. Takoví, aby bez problémů svezli i cizí lidi. Ovečky jsou muzejní, takže i ty jsou podle slov režiséra zvyklé na lidi a na prostředí. Kdo občas má však svou hlavu, je podle Tomáše Grosse oslík.

„Ten čas od času zahýká, kdy nemá. Jednou se při představení stalo, že pastýřům měl zaznít hlas anděla shůry. A do toho ticha začal hýkat,“ vzpomněl na úsměvnou zkušenost Tomáš Gross.

Živý betlém
• V prosinci letošního roku uplynulo 22 let od prvního uvedení tohoto programu ve Valašském muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm
• Při psaní scénáře vycházel jeho autor, valašský národopisec, sběratel lidové kultury, etnograf a dlouholetý ředitel skanzenu Jaroslav Štika z Evangelia svatého Matouše a z tradice takzvaných vánočních pastýřských her, nazývaných též pastuši, betlemáři
• V roce 2011 doznal původní scénář Jaroslava Štiky několika změn
• Přibyly do něj autentické záznamy pastýřské hry z moravsko-slovenského příhraničí a koledy rožnovského učitele Josefa Tvarůžka