Letos budovu zahalil plášť lešení a stavební dělníci opravují její fasády, izolace a oplechování střechy za téměř padesát milionů korun. Rekonstrukce je aktuálně krátce před dokončením. „Je to náš dárek budově k jejím půlkulatinám,“ uvedl hejtman Zlínského kraje Radim Holiš.

Letošní práce navazují na první fázi oprav, kterou kraj dokončil v roce 2019 a během nichž byla v budově zrekonstruována rozvodna nízkého napětí, opraven páternoster, vyměněny rychlovýtahy, provedeny stavební úpravy vstupu ve 2. etáži, obnoveny teracové podlahy ve 3. etáži a zmodernizovány expozice ve 2., 8. a 16. etáži.

Podzimní Zlín z terasy Baťova mrakodrapu neuvidíte. Kvůli opravám je uzavřena
Podzimní Zlín z terasy Baťova mrakodrapu neuvidíte. Kvůli opravám je zavřená

Budova Baťova mrakodrapu je významnou památkou z období funkcionalismu. O její majestátnosti svědčí následující čísla – má rozměry 80 x 20 metrů, celková zastavěná plocha činí 1 850 m2, celková plocha všech podlaží 30 000 m2 a celkový obestavěný prostor (kubatura) 135 000 m3.

Jsou v ní celkem tři schodiště, která mají 450 schodů, což je například o 70 více, než má katedrála svatého Štěpána ve Vídni. Technickou raritou budovy je výtahová kancelář ředitele firmy neboli Baťův výtah.

Baťův mrakodrap slaví 85. výročí, k narozeninám dostane nový kabátBaťův mrakodrap slaví 85. výročí, k narozeninám dostane nový kabátZdroj: Zlínský kraj, se souhlasem

Její neodmyslitelnou součástí je také páternoster neboli oběžný výtah. Návštěvníci jej mohou požívat pro pohyb mezi 2. a 15. etáží. Lze do něj tedy kdykoli a kdekoli nastoupit i z něj vystoupit, a to s minimálním čekáním.

Tím je zajištěna kapacita, kterou běžný výtah nikdy nemůže nabídnout. Se svými 30 kabinami a zdvihem 58,5 metru je nejdelší v České republice. Nosnost jedné kabiny je 160 kg.

Výtah paternoster v mrakodrapu ve Zlíně.Výtah paternoster v mrakodrapu ve Zlíně.Zdroj: DENÍK/Jan KarásekPo celkové rekonstrukci budovy realizované od srpna 2003 do října 2004, která přišla na 630 milionů korun, je Baťův mrakodrap sídlem Krajského úřadu Zlínského kraje a Finančního úřadu ve Zlíně.

Hlavními architekty rekonstrukce byli Ivan Bergmann, Ladislav Pastrnek a Petr Všetečka.

Stavba získala prestižní hlavní cenu Grand Prix obce architektů za rok 2004.

Budova je zapsána jako kulturní památka České republiky (vedená je pod číslem 1894).