Je sídlem krajského úřadu, nachází se tam Univerzita Tomáše Bati, Filharmonie Bohuslava Martinů, Městské divadlo Zlín, Krajská knihovna Františka Bartoše, Památník Tomáše Bati, Krajská galerie výtvarného umění, Muzeum jihovýchodní Moravy a mnoho dalších kulturních i společenských institucí a organizací.

Mezi pozitiva Zlína patří dobré zázemí a občanská vybavenost. Je proto ideálním místem pro život, kam se vrací mladí lidé ze studií, aby vychovali děti. Velkou výhodou krajského města je také dobrá dopravní obslužnost a krásná okolní příroda.

Radim Holiš
Nejlepším místem pro život je Zlínský kraj

Přetížená doprava

Co však přidělává vedení města „vrásky na čele“, je přetížená doprava ve městě či výpadky v městské pokladně, které způsobila covidová pandemie.

S následky se chce město zkusit vyrovnat samo, aniž by muselo zdražovat například jízdné v prostředcích městské hromadné dopravy.

„Rada města rozhodla, že MHD nezdražíme. Nebudeme ani upravovat spoje, tedy nebudeme rozmělňovat jejich hustotu ani snižovat frekvenci jednotlivých spojů,“ uvedl zlínský primátor Jiří Korec.

Pomoci mají kompenzační platby

Vysvětlil, že kvůli covidové situaci ubylo v prostředcích MHD cestujících. Městu chybí denně deset až patnáct cest.

„Jedná se o přepočet Dopravní společnosti Zlín-Otrokovice (DSZO). Jde o trasy, které cestující mezi jednotlivými zastávkami projedou. Jsme nyní v situaci, kdy dáme příští rok lidem možnost vrátit se do MHD za podmínek, na jaké byli zvyklí,“ slíbil primátor s tím, že pokud by se chybějící cestující do prostředků MHD vrátili v převážné většině, podařilo by se DSZO držet „stropu“ kompenzačních plateb od města, které činí 150 milionů korun ročně.

Jiří Korec však zdůraznil, že tuto částku může vedle zájmu cestujících ovlivnit také zdražování energií a pohonných hmot. Podle vedení radnice letos město zatím počítá s rozpočtem pro DSZO okolo 163 milionů korun, příští rok dokonce se 179 miliony.

„V částce pro příští rok je promítnut úbytek cestujících i zdražení energií,“ vysvětlil Jiří Korec.

Město podle něj najde raději rezervy jinde, než by šlo cestou zdražování jízdného. Vedení města totiž chce, aby lidé ve Zlíně měli možnost se do MHD vrátit.

Dalším důvodem je i to, že pokud by Zlíňané volili raději osobní dopravu, tak by se už tak zahuštěná doprava jen dále komplikovala. Město by muselo přistoupit k investicím do dalších dopravních staveb. V konečném důsledku by tak zaplatilo mnohem více, než jsou zmíněné kompenzační platby pro DSZO.

Centrum není nafukovací

„Zároveň si můžeme říct, že centrum města není nafukovací. Nemůžeme stavět další a další parkoviště či záchytné plochy na odstavení aut. Když si dáme na misku vah investice do dopravních staveb a srovnáme je s výdajem na kompenzační platbu pro MHD, tak je pro nás pořád výhodnější podporovat MHD,“ míní zlínský primátor.

Právě to je důvod, proč má město ambici přimět občany znovu využívat městskou hromadnou dopravu.

„Když to neuděláme a půjdeme cestou zdražování jízdného a snižování počtu spojů, tak se dostaneme do začarované spirály.

Ještě více lidí přestane MHD využívat. To by se nám to prodražilo a mohlo nakonec vést k zániku dopravního podniku ve Zlíně. Pokud se začnou lidé vracet do veřejné dopravy, pomůže to nejen ekonomice města, ale také dopravní situaci, kdy je Zlín auty doslova zahlcený,“ uzavřel primátor.