„Jsem šťastný, že zrovna já mohu výstavu pokřtít. Ladovy pohádky jsem vždy miloval,“ rozvyprávěl se 80letý Josef Dvořák na vernisáži, jejíž atmosféru umocnila stylová muzika v podání Konrádyho dudácké kapely z Domažlic.

„Jako kluk jsem dostal Ladovu knížku Bubáci a hastrmani a opravdu jsem ji miloval, pořád jsem se k ní vracel. Zvláště ze světa hastrmanů jsem byl nadšený. Když jsem jezdil k dědečkovi na prázdniny na Vysočinu, tak jsem dokonce po večerech utíkal z domu k blízkému rybníku, kde byly vrby, a doufal jsem, že tam nějakého vodníka zahlédnu. Párkrát jsem dokonce i myslel, že ho vidím, ale to jsem se spletl. Nedaleko totiž byla hospoda a někteří chlapi se cestou domů na chvíli opírali o vrbu a uváděli se do původního stavu. Co bych za to tenkrát dal, kdybych uviděl skutečného vodníka na vlastní oči,“ vyprávěl herec svým typickým humorem a s osobitou energií.

Svět vodníků ho okouzlil i proto, že v podání Josefa Lady vždy působili jako dobráci. „Ladovi nikdy na obrázku žádný vodník nevyšel jako ten zlý, který láká k vodě a stahuje lidi pod hladinu. Naopak, on nikoho neutopí, vypadá spíš jako plavčík, který u vrby hlídá, aby se někomu něco nestalo. A já jsem ty moje vodníky měl taky takové. Teď při prohlídce výstavy jsem si znovu uvědomil, že na Ladových obrázcích vlastně nikdy nenajdete zápornou postavu. Všichni se usmívají a mají v sobě něco pěkného, i když se třeba zrovna perou v hospodě,“ líčil Josef Dvořák, jenž se později proslavil i rolí vodníka Čochtana.

„Pan Werich ho krásně napsal, ale já mám prostě celý život stejně nejblíž k vodníkovi ladovskému. A tak, pane Lado, tam do nebíčka děkuji, že jste mi svou fantazií zajistil živobytí,“ dodal.

Výstavu si pochvalovala Dana Nevřalová z Prusinovic, která si ji užila s dcerou Eliškou. „Byl to příjemný večer, kde dudácká kapela podtrhla Ladovu atmosféru, obrázky plné krásného humoru. Je neskutečné, jak každá postava vyjadřuje emoce. A pan Josef Dvořák byl velmi příjemný a vtipný kmotr, který kouzlo celého večera podtrhl.“

Osmdesátiletý Josef Dvořák, jenž je díky svým rolím neodmyslitelně spjatý s ladovskou poetikou, popřál výstavě jako její kmotr mnoho spokojených návštěvníků. Těch od otevření skutečně rychle přibývá. Do Desítky míří za Ladovými obrázky návštěvníci všeho věku.

Díla známá i neznámá

Pro ty, kteří se chtějí dozvědět i něco víc, chystají pořadatelé také večerní komentované prohlídky: nejbližší jsou ve čtvrtek 26. ledna a 2. února.

Zajímavostí je, že jsou na výstavě k vidění i méně známá díla a rovněž tvorba z raného tvůrčího období, zachycující v černobílém provedení výjevy z měšťanského života. Z depozitářů díla zapůjčil Památník národního písemnictví. „Stylově jsou tak odlišná, že v nich málokdo na první pohled objeví ladovský rukopis. Věřím, že to návštěvníky nejen překvapí, ale i doplní jejich pohled na význam a rozsah Ladova díla,“ uvedl Pavel Chmelík z Galerie Artrium.