Protože se její účinnost zvyšuje, pokud se do ní zapojí co nejvíce majitelů a provozovatelů nemovitostí a ploch ve městě, uvítá odbor životního prostředí magistrátu podněty od občanů. Ti se mohou aktivně zapojit do monitoringu hlodavců a informovat pracovníky provádějící deratizaci v terénu o místech jejich výskytu.
„Výskyt hlodavců mohou oznámit i prostřednictvím telefonu nebo sdělit Odboru životního prostředí a zemědělství,“ uvedl Tomáš Melzer ze zlínské radnice.
Ochranná deratizace se provádí na území Zlína pravidelně, a to dvakrát ročně. Jde hlavně o ochranu lidského zdraví, protože potkani jsou přenašeči původců řady nebezpečných onemocnění přenosných na člověka. Takovýchto chorob je kolem třiceti a patří k nim například salmonelóza, leptospiróza a další.
Kromě toho je nutné zabránit ekonomickým škodám, které hlodavci způsobují zejména na potravinách, ale rovněž na objektech, kanalizaci, komunikacích, kabelových rozvodech a podobně, zdůrazňuje radnice.
Nejprve probíhá monitoring míst, kde by se mohli hlodavci vyskytovat. Například tam, kde jsou pohozené zbytky potravin, nepořádek kolem domů či sběrných nádob, černé skládky. Na vytipovaná místa se pak kladou nástrahy.
Krmení kachen a nutrií přiživuje potkany
Smyslem preventivních opatření je co nejvíce ztížit životní podmínky hlodavcům a omezit jim přístup k potravě. „Kvůli krmení zejména nutrií a kachen došlo ke zvýšenému výskytu potkanů kolem řeky Dřevnice, a tím k nutnosti provádět další ohniskové deratizace, které s sebou nesou další výdaje z městského rozpočtu. Veškerá tato opatření zahrnují správné zacházení s odpady, včetně likvidace černých skládek,“ dodal Tomáš Melzer.
Podle odborníků je třeba se vyvarovat zbytečného skladování nepoužívaného materiálu všude tam, kde by mohlo být vytvořeno prostředí pro zabydlení hlodavců. Dále je třeba chránit základy budov před pronikáním potkanů, zabetonovat vchody do nor, opravovat poškozené zdivo, případně oplechovat dolní části dveří hospodářských objektů. Kvůli větší přehlednosti terénu je dobré likvidovat porosty plevelů kolem budov a nemovitostí.
Potkan můžeme mít až 800 potomků za rok
Pravidelná kontrola a samotný zájem obyvatel o tuto problematiku může zabránit zasídlení hlodavců. Represívní zásahy a nutnost prevence vyplývá i ze samotné biologie potkana, který dospívá po 3 měsících života. Délka březosti u samic je pouze tři týdny, vrhají 3 až 7krát do roka 5 až 15 mláďat. "Jeden pár potkanů může mít teoreticky až 800 potomků za rok, z čehož je zřejmé, že ochranná deratizace má smysl a její provádění je nezbytné," vzkazuje zlínská radnice.
