„Krevní skupiny jsou vlastně antigeny usazené v červených krvinkách. Mají spoustu funkcí v samotné krvi, ale na diety podle krevních skupin bych moc nevěřila,“ říká s v rozhovoru pro Deník primářka Hematologicko-transfuzního oddělení Krajské nemocnice Tomáše Bati Jana Pelková.

Když darujeme krev, co udělá úbytek 4,5 deci s tělem?

Pokud jsme zdraví, neudělá nám to nic, krev se v těle zase doplní. Nejdůležitější je po darování krve doplnit tekutiny, protože tekutá složka krve je z 98 procent voda, zbytek jsou, bílkoviny, minerály a další látky. Ta tekutá složka krve se obnoví do druhého dne, tedy poměrně rychle, krvinky potom zhruba do týdne.

Co přesně pak se pak odebranou krví na transfuzní stanici děje?

Ještě v den odběru rozdělíme krev na tekutou složku, kde je hlavně plazma, a na krvinky. Ty jsou hned připraveny k použití. Jsou hustější, takže je ředíme roztokem, který má navíc výživné látky. A pak je krev podle jednotlivých skupin připravená pro pacienta. Plazmu zamrazujeme a je půl roku v karanténě, než ji použijeme.

close Studenti a studentky vsetínské Střední zdravotnické školy společně darují krev ve Vsetínské nemocnici; duben 2022 info Zdroj: se svolením Vsetínská nemocnice zoom_in Darování krve. Ilustrační foto.

Kde nejčastěji darovaná krev pomáhá?

Je to různé, podle potřeby nemocnice. Největší spotřeba je u operací, i to se samozřejmě liší. Těžší zranění znamenají větší spotřebu krve, stejně tak těžký porod. Krev je potřeba i při léčbě závažných onemocnění. Transfuze postupují například pacienti na onkologii, interně nebo také novorozenci. Někdy se hraje doslova o minuty a krev jednoho dárce může zachránit i několik lidských životů.

Jak dlouho vlastně krev dárců vydrží „čekat“ na svého pacienta?

Krev připravená k transfuzi vydrží šest týdnů. Když máme dostatek dané krevní skupiny, musíme odběry korigovat a dárce této krevní skupiny nezvat, protože nechceme, aby exspirovala. Jsem moc ráda a děkuji, že to naši dárci chápou.

Samozřejmě když má někdo krevní skupinu nula mínus, což je tzv. univerzální skupina, může být zván k odběru častěji. Je těžké předem odhadnout, kolik krve budou lékaři v nemocnici zrovna v nějaký den potřebovat. Ideální je sledovat naše webové stránky, kde máme aktualizovány stavy zásob krve daných krevních skupin.

Proč jsou krevní skupiny tak důležité?

Každý pacient, který potřebuje krev, musí dostat svoji krevní skupinu nebo tu skupinu, která je univerzální. V opačném případě může dojít k těžké nežádoucí reakci a tělo by to okamžitě poznalo. Darovaná krev by byla organizmem odmítnuta, její krvinky by se začaly shlukovat a následně rozpadat. Takový pacient by se pak potýkal s vážnými zdravotními problémy, následky by dokonce mohly být až fatální.

Co byste si přála u příležitosti Světového dne dárců?

Byla bych ráda, kdyby naší nemocnici dárci krve přibývali a ti stávající se tady cítili dobře. Vážím si každého zdravého člověka, který se dokáže odhodlat zvednout ze židle a přijít k odběru.

close Karl Landsteiner info Zdroj: Bachrach Studios, prostřednictvím Wikimedia Commons zoom_in Karl Landsteiner Světový den dárců krve si připomínáme každoročně od roku 2005, kdy byl zaveden z iniciativy Světové zdravotní organizace (WHO) a Mezinárodní federace Červeného kříže a Červeného půlměsíce. Připadá na 14. června, tedy den narození objevitele Rh faktoru Karla Landsteinera.

Cílem Světového dne dárců krve je upozornit na celospolečenský význam dárcovství krve a zároveň poděkovat dárcům za jejich nezištnou pomoc nemocným lidem.

Karl Landsteiner byl rakouský biolog a lékař. V roce 1930 mu byla udělena Nobelova cena za fyziologii a medicínu za výzkumy typů lidské krve. Vedle objevu Rh faktoru je také spoluobjevitelem viru dětské obrny.