Zvolená varianta nepočítá s tunelem pod Jižními Svahy, ale s vyčleněním území pro pravobřežní komunikaci z Otrokovic do Zlína jen po křižovatku Gahurova.

Svitovský areál, který byl příčinou protichůdných názorů politických stran, bude nakonec zčásti smíšenou a zčásti výrobní zónou na přání tamních podnikatelů.

Právě tunel, který měl v jedné z variant prodloužit plánovanou pravobřežní komunikaci směrem na Podvesnou a napojit se na obchvat nad nemocnicí, byl hlavním rozdílem v obou konceptech. Nakonec ale vypadl ze hry, což by prý mělo Zlín ochránit před tranzitní dopravou.

„Toto dopravní řešení východní části města Zlína bylo státem i krajem vyhodnoceno jako nepotřebné. Novou přístupovou osu mezi Otrokovicemi a Zlínem tak bude představovat pravobřežní komunikace s předpokladem, že dál se doprava rozptýlí na centrum a Jižní Svahy,“ objasnil předkladatel materiálu, náměstek primátorky Miroslav Šenkýř (ODS).

Právě zlepšení silniční sítě ve Zlíně a okolí je podle Šenkýře hlavním důvodem tvorby nového územního plánu.

„Počítá se v něm dále například s komunikací R49 mezi Hulínem, Fryštákem a Slušovicemi, která bude sloužit v prvé řadě pro tranzitní dopravu. Územní rezerva mezi Otrokovicemi a Zlínem má potom pomoci stávající přetížené I/49,“ doplnil Šenkýř.

Předmětem sporu, kvůli kterému se přijetí konceptu zpozdilo, bylo budoucí využití části svitovského areálu.

Oba původní koncepty návrhů počítaly s tím, že bude nově část areálu od mrakodrapu směrem na Otrokovice součástí takzvané smíšené obchodní zóny centra.

Předkladatel materiálu Šenkýř, se ale v červnu setkal s negativní odezvou ze strany některých firem sídlících ve Svitu. Kdyby zmíněná část zóny nebyla čistě výrobní, obávaly se případného utlumení výroby.

Při nespokojených soukromnících stály tehdy kluby zastupitelů ČSSD, KSČM i KDU-ČSL. Zejména proto odsunuli zastupitelé důležité rozhodování až na podzim.

Dohoda v úterý 15.září 2009 však již sporné území řeší jinak.

Prostor od takzvané čtyřicítkové řady budov vyjma budov čísel 31, 41 a 51 je označen jako čistě výrobní.

Potěšen je touto změnou předseda Sdružení podnikatelů Baťova areálu Zlín a jednatel společnosti Kovárna Viva Čestmír Vančura.

„Naše připomínky byly zapracovány, nebudou tedy omezeními, jež by znejišťovala výrobu,“ sdělil Vančura, který má na starosti provoz společnosti v budovách číslo 74, 83 a 92.

Spokojený je také místopředseda představenstva firmy Mitas Josef Křemeček. S původním záměrem, že by byla budova 43 ve smíšené zóně, totiž absolutně nesouhlasil.

„Připomínky s námi město projednalo, takže jsme spokojeni. Dohodli jsme se také, že v budově 33, v níž provozujeme výrobu gumárenských směsí, může stávající využití zůstat,“ sdělil Křemeček.

Radost z dohody neskrýval ani první náměstek primátorky Martin Janečka (ČSSD), který právě na požadavky podnikatelů z areálu upozornil.

„Jsem velmi spokojený, že návrh akceptuje připomínky firem ze svitovského areálu, které jsem předložil na stůl,“ pochvaloval si 15. září náměstek.

Co konkrétně vedlo ke změně předloženého konceptu, náměstek Šenkýř neupřesnil.

„Změny vycházejí z ekonomického stavu a ekonomických podmínek, abychom svým neuváženým krokem nezablokovali rozvoj a nestanovili limity pro určení prostoru ve svitovském areálu,“ sdělil jen Šenkýř.

Jednáním zastupitelů 15. září byla ukončena etapa zpracování konceptu územního plánu.

Nový územní plán však začne platit nejdříve za rok. Poté, co schválený koncept firma objednaná radnicí zhruba během čtyř měsíců zpracuje, projde návrh znovu připomínkovacím řízením.

Vyjadřovat se k němu budou opět moci ministerstva, kraj, sousední obce, orgány životního prostředí i občané.

Současný územní plán Zlína je platný od roku 1997 a zůstane do té doby, než zastupitelé schválí nový.