A změnu voličské nálady může dovršit ještě případný úspěch sociálnědemokra­tické kandidátky do Senátu Aleny Gajdůškové, která se o křeslo v parlamentu utká dnes a zítra s občanským demokratem Miroslavem Šindlářem.

ČSSD dosud ve Zlíně porazila ODS jen dvakrát, a to v roce 2002 ve volbách do Poslanecké sněmovny a ve druhém kole senátních voleb. Rozdíly však v obou případech činily jen několik procent.

Tentokrát ovšem ve Zlíně ČSSD porazila občanské demokraty o celých třináct procent hlasů. ČSSD zvolilo 41,55 procenta, ODS 26,8 procenta Zlíňanů.

Tak výrazné vítězství nečekali v krajském městě ani místní sociální demokraté. Ještě před dvěma lety přitom voliči vybírající nové zlínské zastupitele dali ODS přes 37 procent hlasů, zatímco ČSSD jen dvacet.

„Obecně nebyla ODS schopná konkurovat drsné kampani ČSSD,“ komentoval zástupce ředitele Mezinárodního politologického ústavu brněnské Masarykovy univerzity (MU) Oldřich Krpec.

Podpora ČSSD rostla všude

Teprve sociologické analýzy, které lze očekávat v řádu několika měsíců, zodpoví, proč k volbám přišlo tentokrát zhruba čtyřicet procent lidí místo očekávaných třiceti.

Vyšší podpora ČSSD ve Zlíně, v porovnání se zbytkem kraje, ovšem není podle odborníků z hlediska volební geografie až tak překvapivá.

„Podpora sociálních demokratů byla ve Zlíně vždy větší než v jeho okolí. Například v roce 2004 volilo tuto stranu v okrese Zlín 15,5 procenta, a v samotném Zlíně to bylo 16,1 procent. Podpora ČSSD narostla od toho roku stejně konstantně v celé republice, v každém městě zhruba dvakrát až třikrát, což se projevilo jak ve Zlíně, tak ve zbytku kraje“ vysvětluje politolog Institutu pro srovnávací politologocký výzkum MU Jakub Kyloušek.

Kudera: ODS se měla zabývat celostátními tématy

Úspěch ČSSD lze podle Kylouška vysvětlit podle takzvaného konceptu druhořadých voleb.

„Voliči zpravidla v polovině volebního období trestají vládnoucí strany nejvíce. Kdyby se hlasování konalo například v prvním nebo třetím roce od voleb do Poslanecké sněmovny PČR, nemusel by být rozdíl mezí výsledkem ČSSD a vládních stran tak výrazný. Tento jev je běžný i v jiných evropských zemích,“ dodal specialista na volební mapy.

O tom, že je voliči tímto způsobem trestali, je přesvědčený i vedoucí oblastního sdružení ODS Zlín Zbyněk Kudera.

„Převládl protestní přístup. I někteří komunisté dali své hlasy ČSSD, aby byla silnější,“ domnívá se.

Občanští demokraté se také podle něj měli v kampani zabývat celostátními tématy.

„Byly ale volební okrsky, kde jsme vyhráli,“ dodal ještě.

Pravici volí živnostníci? Jak kteří

Výsledek hlasování ve Zlíně je podle předsedy místní organizace ČSSD Jaroslava Blanaře reakcí na pravicovou politiku.

„Protistrana udělala kroky, na které obyčejní, tedy naši lidé reagovali takovým způsobem, že přišli k volbám,“ tvrdí Blanař. Dodává, že ve městě tušili sociální demokraté výhru, počet procent je ovšem příjemně překvapil.

V dříve tradičně pravicovém městě se už strany nemohou příliš spoléhat třeba na živnostníky a podnikatele.

„Máme široké spektrum členů. Každý podporoval stranu, ke které spíše inklinuje. Spíše vnímáme prosperitu kraje, a tu slibovali zaručit všechny strany,“ sdělil předseda Sdružení podnikatelů Zlínského kraje Rudolf Chmelař.