Tento ojedinělý projekt s názvem „Národní centrum kompetence polymerních materiálů a technologií pro 21. století“ je jeden z 18 projektů, které uspěly v mezinárodním hodnocení projektových návrhů. Ty předložily české vysoké školy a ústavy Akademie věd.

„V rámci programu Národních center kompetence se jedná o jediný projekt zaměřený na problematiku polymerů a jejich dopadů na životní prostředí. Koordinujícím pracovištěm bude právě CPS,“ vysvětlila mluvčí univerzity Petra Svěráková.

„Je to velká čest a zároveň výzva. Polymerní výzkum má ve Zlíně dlouholetou tradici a získaný projekt nasvědčuje, že si Centrum polymerních systémů za 12 let své existence vydobylo významné postavení ve svém oboru na národní i mezinárodní úrovni. Velmi oceňuji koncept programu národních center kompetence, který cílí na propojení výzkumu s praxí. Těšíme se na vzájemnou spolupráci s kolegy z dalších významných a uznávaných výzkumných pracovišť a také z firem s vysokým inovačním potenciálem,“ uvedl ředitel CPS a hlavní řešitel projektu profesor Vladimír Sedlařík.

„Jedná se o rozsáhlý šestiletý projekt, jehož celkové náklady řešitelského konsorcia činí téměř 380 milionů korun, přičemž čtvrtina z těchto nákladů bude hrazena z firemního sektoru. Ve hře je dále žádost o rozšíření projektu ze zdrojů Národního plánu obnovy ve výši přesahující 140 milionů korun,“ doplnila Petra Svěráková s tím, že do projektu je zapojeno hned 24 účastníků z řad univerzit, průmyslových partnerů i neziskových organizací zabývajícími se polymerními technologiemi a jejich dopady na životní prostředí.

V hlavní roli plasty

Vlastní řešení projektu zahrnuje široké spektrum výzkumných úkolů, jejichž výsledky mají předpoklad pro brzké uplatnění v praxi.

„Konkrétně se jedná například o projekty zaměřené na zvýšení účinnosti a automatizaci procesu třídění plastů při jejich recyklaci nebo nalezení nových způsobů, jak efektivně získat ekonomicky cenné látky z plastového odpadu,“ popsal Vladimír Sedlařík. Vědci se dále budou zabývat také vývojem materiálů, které budou déle sloužit ke svému účelu. To znamená, že budou odolnější a trvanlivější a nebude tak třeba plýtvat energií a surovinami. Budou také vyvíjet polymerní materiály, které budou bezpečnější pro koncové uživatele z pohledu hořlavosti, uvolňování škodlivých látek nebo odolnosti proti množení bakterií, plísní a virů.

Projekt se bude rovněž věnovat problematice recyklace pneumatik, využití obnovitelných zdrojů a odpadů pro výrobu polymerů nebo detekci a záchytu dnes hojně diskutovaných mikroplastů.

„Nosným tématem všech dílčích projektů je zodpovědné nakládání s materiály a energiemi, ekologické šetrné a bezpečné přístupy s přihlédnutím k legislativní a ekonomické smysluplnosti vznikajících řešení,“ zdůraznil Sedlařík.