Na generální opravu hned dvou náročných strojů se škole složilo několik zlínských strojírenských firem. V čem je kouzlo? O absolventy vhodných učňovských oborů se strojírenské firmy musí v nadsázce řečeno „rvát". Investice do učňovského školství se tak firmám vyplatí a dá se říct, že si školy a studenty doslova hýčkají.

„Původně jsme chtěli poprosit společnosti o nějaký příspěvek na opravu jen jednoho stroje. Nakonec to dopadlo tak, že Tajmac nám udělal generální opravu jednoho stroje sám a na opravu druhého se složily další firmy," prozradil Jiří Charvát, ředitel střední průmyslové školy polytechnické ve Zlíně.

Vícevřetenovou vrtačku si zástupci školy převzali v pátek.

„Tato škola vychovává naše budoucí zaměstnance. Podpora těchto oborů je tedy důležitá a toto je jedna z forem, jak můžeme pomoci. Je naším společným zájmem, aby mohla škola provádět kvalitní výuku a navyšovat počty učňů," vysvětlila Ivana Lukašíková, vedoucí personálního oddělení společnosti Tajmac.

Vyjednávat o opravě se začalo v květnu a přes prázdniny bylo hotovo.

„Byla to týmová práce. Podílela se na tom celá firma. Hlavní náplň práce však zvládli tři montéři," prozradil Antonín Mlčoch, vedoucí logistiky divize Automaty. Montážní skupinu vedl Jaroslav Říha, který se svým týmem zapracoval do stroje řadu novinek. Například bezpečnostní brzdu či osvětlení pracovní plochy.

„Snad to bude teď kluky víc bavit," věří Jaroslav Říha.

Generální oprava vyšla společnost Tajmac téměř na tři sta tisíc korun.

Neméně významný krok však udělaly i další zlínské firmy.

Na opravu druhého obráběcího stroje se zase složily zlínské strojírenské společnosti Zako Turčín, Kovárna Viva, Geniczech – M a ZPS – frézovací nástroje.

„Spolupráce s průmyslovou školou ve Zlíně je výborná. Pomáháme jim rádi. Kluci jsou šikovní, takže je vidět, že to tam dělají dobře. Naštěstí je i těch učňů čím dál víc," říká ke spolupráci Miroslav Vojáček, vedoucí ekonomického úseku společnosti ZPS – frézovací nástroje.

„U těchto strojů se protočí zhruba 150 kluků ze čtyř strojírenských oborů," doplnil Petr Málek, vedoucí učitel odborného výcviku.

Vedoucí personalistka Tajmaku Ivana Lukašíková v rozhovoru o práci ve strojírenství

/ROHOVOR/ Jednou z hlavních postav úspěšné spolupráce střední školy a Tajmaku je také vedoucí personalistka společnosti Ivana Lukašíková. Právě ona zprostředkovala vedení společnosti Tajmac prosbu střední školy. Pro Deník například prozradila, jakou uplatnitelnost mají učni strojírenských o­borů.

Jaká je podle vás uplatnitelnost absolventů škol, jako je například SPŠP – Zlín?

Troufám si tvrdit, že učni strojírenských oborů mají stoprocentní uplatnitelnost a mohou si dokonce často i vybírat. Pokud nenajdou práci u nás, určitě po nich sáhne jiná firma z regionu. Spolupráce se zlínskou školou se nám vyplácí. Je pro nás důležité, že se jedná o místní lidi z regionu. Každé dojíždění je totiž problematické.

Chodí k vám učni na praxi? V čem je výhodné zaměstnat absolventa?

Ano, na praxi k nám učni chodí. Jsou to jednotlivé případy, ale věřím, že se počty ještě navýší. Další ročníky už by měly být silnější. Pro nás jsou důležití i zkušení pracovníci. U absolventů je však výhoda, že si je může firma vychovat podle své představy, pro své konkrétní potřeby.

Uplatnitelnost je tedy dobrá. Co finanční stránka věci? Je šance například na dosažení průměrné regionální mzdy?

Mzda čerstvého absolventa se samozřejmě od zkušeného pracovníka liší. Kdo je však šikovný, může u nás průměrnou mzdu v kraji i překonat. Měsíčně u nás nabíráme zhruba 6 nových pracovníků.