„Snad mohu prozradit i perličku, že nám kvůli vysoké hladině uplavali dokonce aligátoři, kteří se tak ocitli mimo expozici. Našli jsme je naštěstí v areálu zahrady, ale museli jsme je chytat a jednoho dokonce odlovit, protože i aligátor se může ve studené a prudké vodě utopit. Nebyla to opravdu žádná sranda, ale v krátkém čase jsme to dokázali dát alespoň do takového stavu, aby mohli návštěvníci k expozicím,“ říká v rozhovoru pro Deník ředitel zoo Roman Horský.

To byl asi velký test vaší pohotovosti.

Ukázala se schopnost našeho týmu, kdy se podařilo vcelku rychle odstranit následky. Já jsem se po dvou dnech dovolené vrátil z Jeseníků a zjistil jsem, že tu máme bláto, naplaveniny, strhané můstky, zničená čerpadla a hlavně poničené expozice.

Spodní část zahrady byla nepoužitelná, což jsme v té době ale pochopitelně nechtěli moc dávat najevo, abychom nevyděsili naše návštěvníky. Všichni zaměstnanci se ovšem koncentrovali a zleva doprava jsme to dávali do pořádku. Mosty nejsou dosud hotové, protože čekáme na vyjádření pojišťovny.

Jak se celkově díváte na rok 2011 v zoo?

Byl plný změn, které souvisí s dalším rozvojem zahrady. Postavili jsme několik expozic v čele s výběhem pro pandy a centrem Caudata. Modernizovali jsme vedlejší vchod, uvedli do provozu turnikety. Investovali jsme dále do skleníku pro rostliny a důležitá, ale i náročná byla rekonstrukce rákosové střechy u žiraf. Tu jsme museli provést za chodu, ale zvládlo se to, i když to bylo celkem nebezpečné.

Jak to?

Pracovalo tam hodně firem a motalo se kolem výběhu dost lidí. Stačilo by, aby do výběhu proletěla například igelitová taška a mohlo být zle. Žirafy by se vyplašily, a jak se říká, žirafa spadne jen jednou a mívá to fatální následky. Naštěstí se ale vše podařilo.

A co ten největší úspěch?

Zařazení naší zahrady do asociace zahrad jihovýchodní Asie, čímž se nám otevírají nové možnosti. O to jsme se s mým předchůdcem snažili už od roku 2006 a o rok později jsme se zahradou v Kuala Lumpuru vyměnili první zvířata. Teď se po pěti letech podařilo uspět a jsme za členství v této asociaci velmi rádi. Naskytají se nám například možnosti se zahradou v Bangkoku k výměnným pracím ošetřovatelů u nich a u nás.

Jak se osvědčily letošní novinky, které jste návštěvníkům přichystali?

Byl to krok kupředu, to jsme poznali už na počtu lidí, kteří letos do zoo dorazili. Novinky jsou nesmírně důležité, protože jakmile člověk přijde třikrát za tři roky do zoo a je tam stále všechno stejné, tak ho to přestane bavit. Neustále potřebujeme něco nového, i když je to malý či velký projekt.

To bylo letos hlavním lákadlem?

Byl to samozřejmě jeden z hlavních faktorů, ale můžete mít v zahradě, co chcete, musí však vycházet počasí. To je asi ta nejdůležitější věc, která nám letos neuvěřitelně pomohla. Nebylo ani moc teplo, aby se lidé jeli raději koupat, ale také ne moc chladno či deštivo, aby vůbec nevycházeli z domu. Pomohlo nám také to, že se stále více snažíme zahradu prodat pomocí marketingu.

Co všechno se chystá na příští rok?

Tak toho je opravdu hodně. Z největších plánů se dá jmenovat například dokončení výstavby expozice Etiopie 2, kterou jsme již začali a hotová by měla být v srpnu. Bude to navázání na stávající expozici, a vznikne tak ucelená oblast věnovaná právě fauně, flóře a životu v Etiopii. Součástí bude několik artefaktů přivezených přímo z této země a vytvořených tamními obyvateli. Součástí budou například i expozice surikat, antilop kudu či po letech ve Zlíně opět hyen skvrnitých.

A kromě této expozice?

Máme to rozvrženo do několika koncepčních oblastí, ale jednoduše řečeno se bude jednat jak o nové projekty jako Etiopie 2, tak i zásahy, které se nebudou dotýkat přímo zvířat. Chceme vylepšit servis návštěvníkům, a tak například ve třech zrušených výbězích jeřábů vedle restaurace postavíme posezení v africkém stylu. Rozšíří se počet míst k sezení a vznikne takové etno, kde bude hrát například i africká muzika. Bude to taková vstupní brána do africké části zoo, kde bychom chtěli návštěvníka vtáhnout do prostředí. Samotné výběhy už tolik změn nepotřebují, a zaměřujeme se proto na jejich okolí a na to, jak působí na lidi.

To by mohlo být lákadlo hlavně pro děti, je to tak?

Nepochybně a je to také jedna z našich dalších priorit. Chystáme novou interaktivní vodní atrakci, kterou jsme tu ještě neměli. V australské oblasti budeme stavět typickou vodní pumpu, která bude ze studny tahat vodu a v soustavě korýtek a hrází budou moci děti využít fantazie a přemýšlení. To je jistě jedna z cest, jak u nás děti zaujmout a zároveň aby si z toho něco odnesly.

Chystáte se i něco přestavovat?

Už nyní přemisťujeme zvířata ze starého pavilonu opic do jiných expozic a postupně tam chceme vybudovat akvárium pro rejnoky. Uvidíme, jak se bude vyvíjet finanční stránka. Není ani vyloučeno, že se do toho pustíme hned příští rok.

Přesuňme se k tomu nejdůležitějšímu v zoo, čímž jsou zvířata. Jaké novinky se dají očekávat ve vaší fauně?

Kromě již jmenovaných rejnoků, surikat či antilop kuda bychom rádi přivezli velké vydry, které máme od koordinátora přislíbené. Jedná se o vzácné savce, kteří nebyli v naší republice zatím nikdy chováni. Podařit by se nám mohla také kompletace velké kolekce ar hyacintových. Jeden kus tohoto ptáka stojí asi 250 tisíc a zatím máme tři, dalších 5 bychom mohli sehnat. Zajímavým úkolem pro nás bude také sehnání zvířat do nové etiopské části. Asi polovina bude pocházet z našich zatím zázemních odchovů. Kudu i surikaty budeme muset shánět jinde, ale věřím, že kontakty máme dobré.

Jak je na tom vlastně vaše zoo se spoluprací s jinými zahradami?

Postavení máme slušné a spolupráce jsou bezvadné. Posunuli jsme se kupředu a skvělou spolupráci máme například v Holandsku, Německu, Norsku i Francii, ale jsou jich dohromady snad desítky. Daří se nám od nich získávat zvířata a my jim také máme co nabídnout. Jsme dobří zejména v odchovu vzácných ptáků, i proto se nám podařilo získat právě ony ary hyacintové. Kdyby nám ostatní nevěřili, tak nám je nesvěří.

Co všechno vlastně ředitel zoo řeší? Máte prostor k normální návštěvě zahrady?

Moc ne. Já po večerech vyrážím do areálu podívat se na naše probíhající stavby a řeším toho hodně. Je to takový živý organismus plný nejen zvířat, ale i technického zázemí, pracovníků, vybavení, restaurací a tak dále. Teď mi na stole například leží návrhy nových pracovních oděvů, tak se musím rozhodnout, kam dáme logo, kde bude jaký nápis a podobně. Šéfovat zoo není jen starost o zvířata.

A vy doma nějaká zvířata máte?

Ano. Už od malička jsem přírodu a zvířata zbožňoval, i když rodiče i bratr jsou spíš technici. Moc rádi nebyli, když jsem například ve čtrnácti choval hady, přírodu však rádi mají.

Nyní máme doma psa a děti chovají želvy a papouška, takže je veselo. Kdybych si teď mohl vybrat, tak už bych ale rozhodně zvíře nekupoval. Času je stále méně a zvířata potřebují péči, kterou bych jim nemohl dát.