„Navyšující se výskyt rakoviny a cukrovky je bezesporu dán stárnoucí populací, u cukrovky pozorujeme zvýšený výskyt i v souvislosti se špatným životním stylem,“ uvedl známý lékař Lubomír Nečas.

V této souvislosti jde o cukrovku II. typu, při níž dochází k vyčerpávání slinivky.

Oslabený orgán produkuje nedostatek inzulinu.

Na Zlínský kraj připadá 10 535 pacientů na 100 tisíc obyvatel, nejvíce ze všech krajů (nejméně cukrovkářů je v kraji Středočeském: 6148 na 100 tisíc obyvatel).

„Nedomnívám se, že by v našem kraji byl alarmující počet pacientů s tímto onemocněním, umíme je spíše jen lépe a včasněji diagnostikovat,“ zamýšlí se Nečas. U vysokého krevního tlaku hraje hlavní roli genetika, ale také nadváha.

„Počet pacientů se srdečním onemocněním spíše klesá,“ dodává Nečas. 

RENÁTA VEČERKOVÁ 

Nemocných bude nadále přibývat

Rakovina, choroby srdce, cukrovka. Chronické nemoci trápí už 3,5 milionu Čechů. Nejhůř jsou na tom málo vzdělaní lidé z chudších regionů

Jsou horší než krize, živelné katastrofy nebo pandemie každoročně zabijí miliony lidí. Dalším seberou možnost pracovat. Řeč je o chronických chorobách.

V Česku už jimi trpí více než třetina populace a pětina na ně dokonce umírá.

Podle Světové zdravotnické organizace jde o jedenáctý nejhorší výsledek v Evropě. Víc pacientů už lékaři napočítali jen na východě od nás nebo v Polsku a Chorvatsku. A bude hůř.

„Počet chronicky nemocných, stejně jako úmrtí na tyto choroby, vzroste do roku 2030 na dvojnásobek,“ odhaduje Anne Staehr Johansenová ze Světové zdravotnická organizace.

Zapravdu jí dává i šéf Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek: „Jen pacientů s rakovinou bude podle našich prognóz v dalších dvou dekádách o pětinu víc.“

Šířit se bude i cukrovka nebo demence.

Kromě nezdravého životního stylu či znečištěného ovzduší za to může hlavně stárnutí populace chronické nemoci se totiž často pojí právě s vyšším věkem.

S tím ovšem porostou i výdaje na léčení. Už dnes spolykají chronické nemoci zhruba tři čtvrtiny z balíku peněz na zdravotnictví to je kolem 240 miliard korun.

Přitom by se těmto nemocem dalo předcházet.

„Češi by ale museli snížit rizikové faktory například spotřebu alkoholu, kterého zkonzumují dvakrát víc, než je průměr unie, konkrétně 11,9 litru na osobu,“ uvedl eurokomisař pro zdraví Vytenis Andriukaitis.

Měli by také pořádně zhubnout a zanechat kouření.

Posílit by se měla také primární zdravotní péče.

„Třem čtvrtinám úmrtí by se dalo vyhnout tím, že začneme s léčbou už při prvních symptomech. Zdravotníci se místo toho snaží investovat do vyspělých technologií. To sice úmrtnost snižuje, ale stojí to opravdu hodně,“ poukazuje Johansenová.

Podle zlínského diabetologa Jaroslava Rybky by pomohl i hospodářský růst. Statistiky totiž dokládají, že chudší oblasti jsou na tom mnohem hůř.

„Lidé tam trpí obezitou, protože si kupují levnější a méně kvalitní potraviny,“ domnívá se Rybka.

V Česku je největší procento chronicky nemocných zejména na Vysočině a v moravských regionech.

Svou roli ale může sehrát také vzdělání: s dlouhodobým zdravotním neduhem se potýká jen asi pětina vysokoškoláků, u lidí se základním vzděláním je to skoro polovina.

VERONIKA RODRIGUEZ