To jsou jen některé z mnoha dotazů zlínských gymnazistů, kteří v tomto týdnu debatovali s předsedkyní podvýboru pro mládež Poslanecké sněmovny Michaelou Šojdrovou a s ředitelem centra pro zjišťování výsledků ve vzdělávání CERMAT Pavlem Zeleným.

Oba jmenovaní však nejprve studentům, kteří zcela zaplnili sál zlínského Domu umění, současnou koncepci státních maturit představili. Měla by platit od příštího školního roku, tedy pro maturanty roku 2010.

„Jednotné státní maturity potřebujeme. Dnes rozhoduje o této zkoušce škola sama, vyhláška nařizuje jen některé předměty a výsledky studentů jsou tak nesrovnatelné. Když budou dělat studenti stejnou maturitu v Brně, Praze, Chebu i ve Zlíně, bude se dát jejich kvalita porovnat a přinese i určité srovnání škol,“ vysvětlila Šojdrová.

Souhlasíte se zavedením jednotných státních maturit? Jak se vám jeví současní studenti středních škol? Hlasujte a diskutujte, váš názor nás zajímá.

Velké plus by měly být maturity i pro výběr uchazečů na vysoké školy.

„Rektoři, se kterými jednáme, nám přislíbili, že vezmou nové maturity v úvahu. Sami tvrdí, že výsledky současných maturit jsou nesrovnatelné, a proto musejí dělat další testy,“ poznamenala poslankyně.

Studente, vyber si: Maturita lehčí nebo těžší

Blíže maturity přiblížil ředitel Cermatu.

„Ve státě je asi třináct set škol, kde studium končí maturitou a je nutné odlišit například nástavbové studium kadeřnic od absolventů gymnázií,“ uvedl.

Státní část maturit se podle něj bude dělat ze dvou předmětů.

„Všichni budou prokazovat vědomosti z českého jazyka a jako druhý si mohou vybrat buď jazyk cizí nebo matematiku. Dopředu si budou moci zvolit, zda chtějí dělat zkoušky složitější úrovně nebo řešit jednodušší zadání. Zbývající předměty bude mít na starost škola,“ sdělil Zelený.

Na maturitu se budou podle jeho slov muset studenti posledních ročníků přihlásit předem, a to ke konci října, poté co si předtím na školách udělají zkušební testy.

O některých změnách řada studentů pochybovala a uváděla, že by mohly být zavedeny, až bude jisté například, že vysoké školy budou podle výsledků zkoušek nabírat studenty.

„Je mi jedno, kolikátý jsem. Zatím to stejně s vysokými školami nemáte napevno domluvené, tak proč bych měl dělat vyšší úroveň maturity, když to je vlastně jedno. Můžeme si v klídečku udělat tu horší úroveň, kvůli tomu stresu klidně možnost srovnání s nejlepšími obětuju,“ uvedl například jeden ze studentů.

První rok jako pokusní králíci

Poslankyně Šojdrová připustila, že univerzitám v současné době nelze nařídit, aby vzaly změny hned odpočátku v úvahu. Věří prý ale v jejich přísliby, že tak učiní.

„Pokud by ale na vstřícný krok, který jim může odbourat náklady a odpovědnost za testy pro výběr uchazečů, nereagovaly, mohl by se do budoucna změnit zákon tak, aby jim to dal za povinnost,“ podotkla.

Výhrady k zavedení maturit sjednocenou formou mají i někteří pedagogové. Například češtinář z gymnázia ve zlínské Lesní čtvrti Radek Šipula, který své žáky na besedu doprovodil.

„Zavedení maturit je potřeba, protože mezi učni a gymnazisty je určitě rozdíl. Nechápu ale to provedení, které ještě nemá vyřešenou návaznost na tuto změnu,“ poznamenal.

Studenti, kteří budou maturovat tímto způsobem jako první, tak podle něj budou plnit pouze roli pokusných králíků.

„Sám dodnes nevím, jak bude maturita vypadat. CERMAT dosud některé informace o maturitách z češtiny nezveřejnil, i když to bylo už slíbeno,“ dodal.

Na vhodnosti a přínosu pondělní debaty, kterou iniciovali sami studenti, se však shodli jak jejich zástupci ze studentských rad, tak i pozvaní řečníci.