Život jde ale dál, takže ani tyto tři krásky nemohou truchlit věčně. Zvlášť proto, že vedení zoo se rozhodlo v lachtaním výběhu pozvednout morálku a shání nového mužského člena do party.

Podle nového ředitele zoo Romana Horského to ale bude ještě nějaký čas trvat. „Je to velmi zdlouhavý a komplikovaný proces. Lachtaního samce jsme začali shánět hned na podzim po smrti Johna. Někdo by se mohl divit proč, když jsme v té době měli v zoo vlastní mládě lachtaního samečka,“ říká Horský. Vysvětlil, že kvůli úzkým rodinným vztahům nebylo možno tohoto samečka v zoo nechat a využít k množení skupinky.

„Vypomohli jsme tedy liberecké zoo tím naším a teď sami sháníme. Oslovili jsme asi dvě desítky předních zoologických zahrad v Evropské unii, o nichž víme, že lachtany hřivnaté mají,“ uvádí Horský. I přesto, že má zlínská zoo podle něj v Evropě velmi dobrý zvuk, zatím se nedaří nového samce získat.

Jednoho už mohli mít. Byl však drahý

V minulých letech prý totiž evropské chovy zasáhla lachtaní tuberkulóza a stavy snížila natolik, že se zoologické zahrady nechtějí těchto zvířat jen tak snadno vzdát.„Nicméně se nevzdáme a rozešleme druhé kolo žádostí. Máme v plánu zavítat i do takzvaných oceán parků, kde chovají cvičené lachtany. Tam možná budeme úspěšnější,“ říká Horský. Přiznává, že jednu nabídku na lachtaního samce už dostali.

„Jednalo se ale o závratnou částku, kterou za zvíře požadovali. V řádech stovek tisíc. Osobně si nemyslím, že bychom měli jít touto cestou,“ zmiňuje ředitel.Podotýká, že sehnat tak zajímavé zvíře není chvilková záležitost. Chce to prý úmornou práci a dlouhou korespondenci. „Někdy to trvá měsíce i roky. Osobně jsem byl v Mnichově, máme tam velmi dobré vztahy. Mají tři mladičké samce, které si tam zatím chtějí nechat, ale my se znovu pokusíme s nimi jednat a najít způsob, jak je získat,“ zdůraznil Horský.

Zvíře si lze i vypůjčit

Souhlasem od partnerské zoo ale celá záležitost nekončí. „Když to odsouhlasí, teprve začne kolotoč papírů, vyšetřování, plánování transportu. Zvíře se převáží na sucho v transportní bedně. Samotná cesta pak už trvá jen pár dní,“ popisuje Horský.Zatím prý neví, jaká taktika vyjednávání na partnery zabere. „Můžeme jim třeba nabídnout dočasné umístění jejich zvířete u nás, s tím, že majitelé budou stále oni a o mláďata se budeme dělit,“ zmiňuje Horský.

Podotkl, že prestižní zoo o prodeji nebo nějakém kšeftování se zvířaty nechtějí ani slyšet. „Řešíme to obvykle výměnou, nebo tím, že když někdo něco zrovna má, poskytne to jiné zoo a tak to funguje. Funguje to vždycky na bázi kontaktů a důvěry. Ani já bych jen tak nedal naše zvíře někam, kde to neznám a nevím o tom místě nic bližšího,“ podotýká ředitel.

Lachtani podle něj patří k nejatraktivnějším obyvatelům každé zoo. Mezi ostatní zvířata, která jsou největším tahákem v zoo, se prý řadí sloni, žirafy či kočkovité šelmy. Ale ani tyto tvory prý není jednoduché získat.

Zlínský deník na FacebookuZlínský deník na Twitteru