Na rozdíl od obrovské příšery ve druhém díle Harryho Pottera jsou podle odborníků baziliškové ve skutečnosti přátelská zvířata

Možná ale budete zklamaní. Nejedná se totiž o žádnou bájnou nestvůru obřích rozměrů. „Bazilišci opravdu nejsou jen záporné postavičky z bájí a pohádek, ale od pondělí také noví obyvatelé zámeckých terárií,“ uvedl kurátor plazů a obojživelníků zlínské zoo Pavel Shromáždil.

Ocas tvoří někdy až dvě třetiny těla

Podle něj možná pravda o skutečném životě těchto bizarně vypadajících zelených ještěrek někoho zklame či překvapí, ale ve skutečnosti se prý jedná o přátelská a elegantně vypadající zvířata. Náleží do příbuzenstva leguánů. „Jsou to obratní a čilí ještěři, kterým pohyb ve větvoví stromů nečiní sebemenší problém. Ke koordinaci pohybu jim slouží jejich dlouhý ocas, který může dosáhnout i dvou třetin celkové délky těla baziliška,“ řekl Shromáždil.

Dospělý jedinec pak obvykle nepřesahuje délku osmdesáti centimetrů. „Samičky jsou přitom o poznání drobnější a také se nemohou chlubit onou nápadnou a výraznou přilbou, jakousi helmicí, což je typický znak dominantních samečků,“ vysvětlil kurátor plazů a obojživelníků.

Podotkl, že alespoň část legendy o bazilišcích nelhala. „Je to ta skutečnost, že se baziliškové s oblibou zdržují kolem vody, kterou mají obecně hodně rádi,“ zmínil.Dodal, že jsou to dobří plavci, kteří kupodivu ve vodě nemusejí jen plavat. „Díky své značné dynamice pohybu jsou schopni přebíhat krátké úseky klidné vodní hladiny po zadních končetinách bez toho, aniž by se do vody propadli, jako by tomu bylo u ostatních zvířat,“ poznamenal Shromáždil.

Právě tato schopnost nevídaného vodního sprintu přidala baziliškům hodně na jejich obecné popularitě.Dnes se prý také baziliškové poměrně často stávají typickými domácími zvířaty, kdy jsou v nemalé míře chováni v soukromých chovech, a svým způsobem tak někomu nahrazují klasické mazlíčky, tedy psy a kočky.„I naši baziliškové pocházejí z jednoho privátního chovu, kdy jsme si od chovatele pořídili jednoho odrostlejšího samečka a pět asi čtyřměsíčních mláďat,“ sdělil Shromáždil.

Jsou prý totiž poměrně časté případy, kdy větší jedinci mohou ublížit nebo dokonce pozřít své menší sourozence. „V zámeckých terarijních expozicích je v tuto chvíli možné zatím vidět jen velkého samečka. Pětice menších bazilišků byla umístěna do zázemí zoo, kde je čeká období hojnosti a tělesného růstu,“ přiblížil Shromáždil.

Tu jim má zajistit jejich oblíbená potrava, kterou tvoří drobný hmyz či sladké ovoce.