Obyvatele přemlouvají ke změně dodavatele energie či je lákají pod záminkou degustace na předváděčky. Výsledek? V lepším případě prázdná peněženka, v tom horším nervové zhroucení. Všeobecně se takovým podvodníkům říká šmejdi. Jak se před nimi bránit, na co si dát pozor a jak lidem pomáhá zákon? O tom si Deník popovídal s Olgou Sehnalovou, která působí coby europoslankyně a členka výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů v Evropském parlamentu. Mimo jiné na území celého kraje pořádá v souvislosti s problematikou šmejdi semináře.

Šmejdi. Je to takové úsměvné označení, přesto je každému hned jasné, proč se jim tak říká. Přesto mi nedá se nezeptat, proč zrovna šmejdi?

Slovo šmejdi je strašně široký pojem, protože si pod tím můžete opravdu představit všelijaké podnikavce, podvodníčky či „šizuňky". Asi proto se jim začalo celkově říkat šmejdi, také díky stejnojmennému názvu dokumentárního filmu, který natočila Sylva Dymáková.

Připomeňte, co konkrétně v Česku film změnil?

Myslím, že docela slušně rozhýbal stojaté vody, kdy všichni už tušili, že něco není v pořádku, především na předváděcích akcích.

Vznikla tehdy také petice…

Ano, vznikla v době, kdy jsme se s paní Dymákovou setkaly při uvedení filmu do kin. Petice apelovala na české zákonodárce, aby s problematikou něco dělali. Ne tedy něco, byly tam velice konkrétní požadavky.

Byla to prý nejúspěšnější petice v dějinách Česka, je to pravda?

Podle mých informací je to pravda. Byla to jedna z nejúspěšnějších petic, která kdy v naší republice spatřila světlo světa. Podepsalo ji téměř sto osmdesát tisíc lidí.

A co bylo dále?

Reagovalo na ni tehdejší vedení ministerstva průmyslu a obchodu. Připravilo novelu zákona o ochraně spotřebitele, která vyšla vstříc požadavkům petice. Na české poměry byla schválena v rekordním čase – do čtyř týdnů. Platit začala letos od patnáctého ledna.

Jak konkrétně chrání návštěvníky různých předváděcích a jiných akcí?

Zahrnuje některé zpřísňující povinnosti zejména vůči pořadatelům, především pak v tom, že musí konkrétně informovat, co na předváděčkách budou prodávat. Musí tam být popis zboží a kde se akce bude konat. To proto, aby si lidé nemysleli, že se půjdou někam najíst či vyrazí na výlet. Přitom ale stráví celý den zavření v nějaké nevytopené místnosti.

Co oznamovací povinnost o konání akce?

Pořadatelé mají oznamovací povinnost České obchodní inspekci, která může v rámci stávajících zákonů nekalé praktiky postihovat. Velice často se však o těchto akcích nedozvídá.

Pomáhá to? Hlásí pořadatelé dopředu akce?

Bohužel, po všech konzultacích, co jsem měla, problém přetrvává, protože podnikavci jsou vždycky trošku napřed. Někteří přišli s tím, že posílají lidem adresné nebo telefonické pozvánky. Oznamování přichází hlavně od těch poctivějších, kteří berou byznys vážně. Pak jsou tu ale také ti, kteří si s tím nedělají starosti.

A co samotní důvěřiví lidé? Co byste jim radila? Jak se chránit, na co si dát pozor?

Určitě by měli pořádně vědět, že na ně něco číhá. Lidská důvěřivost je někdy opravdu na pováženou. Snad je to i tím, že starší lidé vyrostli částečně v jiném prostředí, době, kdy obecně byla mnohem striktnější pravidla. Tak nějak proto předpokládají, že je přece nikdo nemůže ošidit. Najednou ale zjišťují, že těm lidem jde jen o jejich peníze.

Jednají bez skrupulí. A to pro důvěřivé lidi může být na jednu stranu obrovské zklamání.

A na tu druhou stranu?

Ta jejich účast je velice často i otázkou osamění, snahy dostat se do společnosti. Když je člověk sám, rád zajde někam s kamarády, rád se seznámí s lidmi.

Takže radíte chodit, či nechodit na předváděcí akce?

Samozřejmě každý řekne, že nechodit, protože je to nejlepší obrana, ale pokud jde o předváděcí akce, a nejen o ně, měli by být hlavně pořádně informováni, co to nekalé praktiky jsou.

Na Zlínsku se v poslední době objevují jedinci, kteří se vnucují lidem do domácnosti pod záminkou změny dodavatele energie. Lze je také označit za šmejdy?

Je mnoho forem, které spadají do označení šmejdi. Může to být třeba také u prodeje na dálku. Teď se velmi často objevují „dealeři", kteří nabízejí změnu dodavatele energie. Začíná to být obrovský problém. Navíc místo předváděcích akcí v poslední době lidé nabízejí různé degustace. Kliček je zkrátka spousta. Podvodníci se snaží vyhnout oznamovací povinnosti, začínají zasílat adresné pozvánky, které nenajdete v kupě letáků. Jsou vynalézaví, sahají i k telefonickým objednávkám.

Jak poznat podvodníka přes telefon? Jak se bránit?

Jakmile se vás někdo po přijmutí hovoru zeptá, zda je u telefonu jmenovitě ten a ten, nepotvrzujte to hned. Podvodníci dokážou i toho zneužít a na vaše jméno pak něco uzavřou. Pak těžko vysvětlíte, že jste nic neobjednala.

Coby europoslankyně a členka výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů v Evropském parlamentu, jak jste v této problematice pomohla?

Během uplynulých čtyř let jsem pořádala semináře ve Zlínském a Olomouckém kraji, odhadem jsme byli na pětadvaceti místech. Samozřejmě že ne každý se pochlubí se svým osobním příběhem. Neznám téměř nikoho, kdo by se nenechal v životě napálit. Moje snaha byla dát lidem základní informace o tom, kde se mohou chránit, jak se bránit, jak nekalou praktiku rozpoznat. Často používají sofistikované způsoby, jak z důvěřivých lidí vytáhnout peníze. V Evropském parlamentu je někdy obtížné kolegům vysvětlit, jaká je u nás situace. Proto jsem zde zorganizovala promítaní filmu Šmejdi, který tak měl možnost vidět i evropský komisař Mimica. O co jsem se ale hlavně snažila, bylo ovlivňovat legislativu ve prospěch ochrany spotřebitelů. Uvedu třeba směrnici o právech spotřebitelů, mimosoudním řešení sporů a řadu dalších, které se brzy promítnou i do českých zákonů.

Paní Sehnalová, prozradila byste jeden příběh, který vám svěřila účastnice či účastník vašich seminářů?

Ty příběhy jsou často obdobné. A bohužel i opakované. Ztráta peněz vždycky bolí, ale horší je, pokud dopadají na zdraví nebo rodinné vztahy ošizených lidí. To je to nejsmutnější.

Na koho se lidé, kteří mají podezření, že se jedná o nekalou praktiku, mohou obrátit? Koho kupříkladu v souvislosti se Zlínským krajem mají kontaktovat? Můžete poskytnout číslo či e-mailovou adresu?

Existují různé dozorové orgány pro různé oblasti, proto jedno číslo nemohu uvést. Pokud vás budou zajímat konkrétní kontakty, zavítejte na mé webové stránky www.sehnalova.cz, kde mám praktické rady, jak nenaletět podvodníkům, včetně kontaktů pomoci.

Na závěr bych se ráda zeptala, jestli i vy osobně jste se setkala s nějakou nekalou praktikou? Ať nyní, či dříve, kdy do schránek chodily letáky o akcích.

Neznám téměř nikoho, kdo by se někdy nenapálil. Já jsem před mnoha lety naletěla dealerovi, který prodával bezpečnostní zámky, když jsem si neověřila, že ho za mnou neposlal správce domu, ve kterém jsem bydlela. Měla jsem však štěstí, škoda nebyla tak vysoká, jak často bohužel vidím u oklamaných seniorů.