Kontrola zdravotního stavu zvířete byla komplikovaná, podařilo se ho uspat až napotřetí. Narkózy se přitom zvířatům v zoo dávají jen výjimečně.

„U ploutvonožců je to velký problém, jejich fyziologie je jiná než u ostatních savců. Bylo složité provést anestezii, která by byla bezpečná," řekl po zákroku novinářům zvěrolékař Dominik Gregořík.

Všechny problémy samce Oskara by však podle něj měly být léčitelné.

„Oko jsme vypláchli, vyčistili, udělali odběry krve, při kterých se zjišťuje, zda je v pořádku funkce ledvin, jater i ostatních orgánů," řekl Gregořík. Zvěrolékaři také lachtanovi vyšetřili plíce kamerou a odebrali vzorky z tlamy a konečníku. Vzorky se teď budou analyzovat v laboratoři.

Skutečnost, že se zvířeti dostal lístek pod víčko, byla podle Gregoříka náhoda, které nelze zabránit. Oskar by měl být za deset dnů opět ve výběhu.

Uspávání zvířat kvůli zdravotnímu ošetření je velmi vzácné, narkóza pro ně může být nebezpečná stejně jako pro lidi. Využívá se jí například u transportů některých zvířat.

„Jinak ji podáváme skutečně málokdy. Většinou necháváme zvířata, ať si případné rány olížou a zvládnou to sama. Pokud je nějaký závažný problém, zvíře se převeze na ošetření," řekl zoolog zahrady Pavel Shromáždil.

Zákrok dnes s Oskarem prožívaly také jeho ošetřovatelky. „Člověk je s tím zvířetem 365 dní v roce, prožíváme to stejně, jako když se něco stane v rodině," uvedla ošetřovatelka Pavla Knápková.

Oskar je ve zlínské zoo dva roky, coby pětiletého ho zahrada získala z Maďarska. „Je to pořád ještě adolescent. Lachtani začnou být dospělí v desíti letech, kdy mohou mít až 350 kilogramů, Oskar má asi 250," podotkla Knápková, která s lachtany také cvičí. Zlínská zoo chová kromě Oskara také tři samice.