Vynikají v lovu i hlídání svých pánů. Česko se pyšní sedmi národními plemeny psů

Národních plemen máme momentálně sedm. Ta uznaná v systému FCI – Mezinárodní kynologické federace jsou jen tři z nich. Český fousek, český teriér, československý vlčák. Další dvě plemena, chodský pes a pražský krysařík, patří k prozatímně uznaným. Dvě další, českého horského psa a českého strakatého psa, FCI zatím neuznává.

To, že plemena nejsou zatím uznaná, ale neznamená, že se jedná o novodobé chovatelské experimenty a pokusy. Plemena existují dlouhé desítky let, pro uznání FCI je to ale ještě krátká doba, aby bylo jisté, že jedinci mají ustálený standard, nedochází k nečekaným výkyvům v chovu a chov je také schopný se udržet, že existuje dostatek pokrevních linií.

Alergiemi trpí téměř třetina psů. Spouštěčem může být nevhodné složení stravy

Bez uznání FCI nemůže pes na výstavy federace, získávat šampionáty a nemá vystavený průkaz původu FCI. Některé země nemusí jedince tohoto plemene zapisovat do svých národních plemenných knih a zakázat u sebe jejich chov.

Pokud si chcete pořídit neuznané plemeno, nemusíte se ale obávat sázky do loterie. „V rámci Českomoravské kynologické unie se vede plemenná kniha NON FCI a registr chovatelů. Zájemce tak má možnost kontroly, a pokud si vybere zaregistrovaného chovatele, nemusí se obávat, že dostane voříška, a ne čistokrevného psa,“ poznamenává Vladimíra Tichá, kynoložka a mluvčí Českomoravské kynologické unie. Prozatímní uznání pak znamená, že FCI ještě deset let vývoj plemene sleduje.

Z laboratoře do sutin domů 

V případě českého strakatého psa ale tvrzení o pokusu neplatí tak úplně. Veřejnost se s ním seznámila na Celostátní výstavě služebních psích plemen v Praze v roce 1961, už sedm let předtím se ale narodila první štěňata z vrhu kříženky Rigy a psa Míši. Zkřížil je kynolog František Horák a původní název psa zněl Horákův laboratorní pes. Oba psi patřili Fyziologickému ústavu Akademie věd a Horák své chovatelské úsilí oficiálně zdůvodňoval právě vyšlechtěním psa pro laboratorní účely.

„Dnes používaní psi k pokusům jsou buď příslušníky různých plemen, nebo jejich kříženci. Praví ‚oříškové‘ mizí. Různá plemena psů jsou pro dlouhá léta selektování pro určité účely často protichůdného zaměření než potřebují pokusníci. Na základě zkušeností s tímto problémem došel jsem k rozhodnutí křížením, selekcí a chovem vyšlechtit ráz psů vhodných pro účely laboratorní,“ zapsal si František Horák do svých poznámek.

KVÍZ: Modrý jazyk, játrová barva, žádný ocas. Vyznáte se v psích plemenech?

Kolika pokusům psi skutečně posloužili, žádné statistiky nedokládají. Doložené ale je, že český strakáč byl prvním živým tvorem, na němž byla provedena transplantace ledviny. V 60. letech posloužili psi také pro úspěšnou transplantaci kožních štěpů. Český strakatý pes pak „pracoval“ i v zahraničních laboratořích.

Od 80. let se začali psi chovat i mimo ústav akademie, ale nijak úspěšně a chov téměř zanikl. K obnovení došlo v 90. letech. Dnes se jedná o málo početné plemeno, ale jeho obliba stoupá. Čeští strakáči jsou chytří, aktivní, a proto se využívají i třeba pro záchranářské účely, kde dosahují skvělých výsledků.

Ať už uznaní, nebo neuznaní, jsou národní psi pro své majitele velká radost. V případě českého fouska jde navíc o nepostradatelného parťáka pro aktivní myslivce.

„Na plemeni nejvíc oceňuji jeho všestrannost. Je pomocníkem do lesa, na rybník i na pole. Navíc to není jen sezonní pes, Můžete ho kdykoli nasadit na dosled černé zvěře, která se loví celoročně,“ poznamenává Michaela Chudá, myslivkyně a majitelka chovné stanice Z Nezabylické hájenky. Český fousek je ale také skvělý společník. „Je to kamarád pro celou rodinu, zlatý k dětem,“ doplňuje Chudá.

Dříve lovil, teď preferuje pohodlí

Jako lovecké plemeno byl vyšlechtěn i český teriér. Teriéři jsou obecně i přes svou malou velikost tvrdí psi, které majitelé využívají především při lovu lišek, se kterými se teriéři nebojí ani svést souboje. Stejně jako u černé zvěře, kterou v lesích nahání, a ani s ní se nebojí pustit do křížku.

Majitelé českých teriérů se ale vydali před několika desetiletími jinou cestou a dnes se jedná především o společenské plemeno. „Ve srovnání s ostatními teriéry má klidnější povahu,“ vysvětluje Tichá. Vysloveně společenské plemeno vhodné třeba pro seniory je pražský krysařík.

Ruší, nebo uklidňují? Sdílení postele s domácím mazlíčkem může tříštit spánek

Naopak určitou dávku divokosti musí lidé čekat u československých vlčáků. A aby ne, plemeno vzniklo křížením německého ovčáka a karpatského vlka v padesátých letech minulého století. Mělo jít o nepřekonatelného hlídače. Povaha československých vlčáků je ale složitá a potřebuje zkušeného chovatele, který bude ochotný v některých ohledech i přizpůsobit psovi svůj život. Na každý dvorek se československý vlčák nehodí.